Musím uznat, že mám asi nejlepší rozvrh od kvinty. Tělocvik v pátek do tří se bude dát krásně hákovat, semináře mám všechny ráno, kromě literárního, který je v pondělí do čtyř. A někdo se mě snaží zneškodnit první pondělní hodinou - francouzštinou. Docela zábava bude udržet pozornost na dvouhodinovkách seminářů z dějepisu, SVS, ZSV a literatury.
K maturitě se vůbec vyjadřovat nechci. Maturovat druhý týden v květnu, testy dělat první týden v červnu a příjmačky v půlce června. No, řekněme, že to bude dost zajímavé.
Asi začnu konečně prodávat přes aukro. Sice jsem z toho pořád lehce zmatená, ale snad to nemůže být tak těžké ne?! Navíc potřebuju peníze. Tisícovku mě bude stát koncert IAMX, ale po šesté už si je ujít nenechám, fakt ne. Těžko říct, jak to bude s Crystal Castles.
Příští týden jedeme do Prahy. Do muzea Franze Kafky se opravdu těším, jelikož jsem tam chtěla už od doby kdy vím, že to existuje. Asi začnu číst Zámek. Asi mám na Kafku teď náladu, potřebuji vrátit mozek někam do intelektuálních sfér.
Po pěti letech dám novou šanci školní jídelně. Doufejme, že nezklame, už jenom proto, že chození do toho kopce mě dost děsí, ale dala jsem to jako malý primán tak to snad dám i jako velký oktaván ( Taky si přijdete tak dospěle? Tak nějak, že váš budoucí život záleží celý na tomto školním roce? Že se musíte najednou stát rozumnými a nemáte možnost být stále dítětem protože je před vámi maturita a výběr vysoké školy, v mém případě pořizování prvního vlastního domova... a já si pořád připadám tak trochu jako dítě, které to všechno sleduje a říká si, tohle všechno je daleko, já jsem ještě bezstarostná )
Když poslouchám Interpol, přijde mi všechno nějak lepší, snažší, dokonce si říkám, že bude fajn zase vytáhnout můj oblíbený zimní kabát a bude padat listí, budou mlhy a anglické počasí a já budu pít kávu a číst Kafku, nadávat na zmoklé vlasy, nosit černý svetr a pít červené víno.
Protože když jsem se dneska pustila do debaty se svou mum, zeptala jsem se jí, jaké povolání si myslí, že by se ke mně hodilo a ona mi řekla, že nemá tušení. Já vím čím chci být. Chci být bohémem v Paříži, mít literární kavárnu a pořádat autorská čtení, dovážet nejlepší světovou kávu, mít stěny vymalované na červenofialovou barvu a pohodlná křesla, police plné starých i nových knih a stálé zákazníky, se kterými budu donekonečna debatovat o knihách a o hudbě, občas pozvu nějakou jazzovou kapelu a můj život bude dokonalý.
Ti Interpol na mě mají nějaký zvláštní vliv.
Jdu číst Kafku
Máš krásnou představu o budoucnosti. Trochu podobnou jako já. =)
OdpovědětVymazatŠkoda že v Paříži. Francie mi nějak nepřirostla k srdci. Ale určitě se zastavím, když dáš vědět adresu.¨
OdpovědětVymazatJá pořád netuším, čím a kým chci být. Vzhledem k tomu, že letos už se vpodstatě musím definitivně rozhodnout... skončím někde ve fabrice asi.