Říkám si čím to je, že každý rok všichni říkají, jak zrovna tyhle prázdniny byly ty nejlepší.
Nevím které prázdniny byly nejlepší v mém životě, rozhodně ne ty loňské, které jsem strávila 3 týdny v odporných bolestech a nejteplejší dny jsem strávila v nemocnici. Vlastně mi žádné prázdniny nepřijdou nejlepší protože jsem ještě nikdy nedělala to, co jsem chtěla. Ano, viděla jsem Muse, ano, byla jsem cca. 50 dní v kuse naprosto šťastná, ale všechno má svá ale. Nedělala jsem skoro nic, jako každý rok. A každý rok si říkám, že ty příští prázdniny budou lepší, ale nikdy nejsou.

Nestěžuju si. Pořád ještě jsem, už s trochou sentimentu, šťastná.
Víte, právě mě pobavil spolužák na Fb. Připomíná mi to, jak moc své spolužáky nechápu a jak moc oni nechápu mě. Já mezi ně nechci :O Asi mi to na celé škole vadí úplně nejvíc, jsem teď zvyklá na luxus v podobě konverzací na má oblíbená témata a teď mám konverzovat o maturáku, na který pořád ještě nechci jít a muset se tvářit, že mě to celé zajímá, ikdyž mě to vůbec nezajímá ...

Chci mít vlasy na krátko. Tohle už mě deptá. Škoda, že k mému typu vlasů krátký sestřih prostě nejde. Už jsem si tím prošla jako malá holčička a znova to trpět nechci.

Dneska mě ten pán přesvědčoval, že se nemám bát závazků, že se toho slova závazek nemám děsit, že ve skutečnosti je to děsná sranda. Závazek přece vůbec neznamená, že jsem nucená něco dělat. Se svojí představou svobody asi nebudu schopná v tomhle světě existovat, nikdy nebudu moct mít kreditku a účet, peníze si budu schovávat do matrace, nebudu nikde pracovat protože nepodepíšu smlouvu nebudu mít paušál, nebudu mít spoření ... a přitom je to hrozně směšné protože jsem na pěkném počtu webů, které vyžadují minimálně jméno a datum narození.

Jako budík jsem si dala Imperial March ze Star Wars. Takže až se ráno probudím, budu vědět, že se blíží temná síla.
Když už jsem u toho

May the force be with you

Celých deset měsíců

A speciální sílu pro nás maturanty :/