pondělí 27. září 2010

You want her but you can't have her

Fakt mě štve, že už nestíhám číst tolik jako dřív. Od ledna do dubna jsem přečetla skoro třicet knížek a za zbylé měsíce ztěží čtyři. Tady je vidět, že oktává je fakt intelektuálně na minimu. Nechci vědět, jak to bude na vysoké. Jestli nebudu moct číst, můj mozek prostě zatvrdne a bude ze mě ovečka ve stádu. Což už se bohužel pomalu stává.
Nejhorší je, že já už prostě číst nedokážu. Zaprvé u toho vždycky usnu, zadruhé mě to tak nějak neláká. Už se mi nechce proležet celej den a nehnout se od toho příběhu. Možná je to i tím, že jsem už dlouho nenarazila na nějakou knížku, která by mě chytla hned po deseti stranách. Navíc je mnohem jednodušší se válet celý den v posteli s notebookem a sledovat seriály protože to tak moc nenamáhá mozek. Takže buďme k sobě upřímní, můžu si za to, že nečtu samozřejmě sama...

V pátek jsem běžela a kupodivu se mi to líbilo. Byla noc, nikde nikdo a já běžela jako magor, abych dorazila včas tam, kam jsem dorazit měla. Asi za to může Murakami, ale ten běh umí bejt opravdu osvobozující. Nebudeme si nalhávat, že se mě celé páteční odpoledne držel splín nebo co. Vlastně se mě drží co začala škola a co nejsem s ní každý den.... A taky od doby, kdy se mi jí rozhodl ukrást. A ona se ukrást nechala.

B. je teď někde na francouzském pobřeží a nebudu vám lhát, vyměnila bych si to s ním.  Jednou se budu muset rozpůlit protože nebudu vědět, jestli chci žít radši v Anglii nebo ve Francii. Bylo by fajn, mít penthouse v Londýně a o prázdninách si válet šunky někde v Normandii nebo Bretaňi nebo na jihu to je jedno, ale už nejsem ve věku, kdy bych si myslela, že se stanu princeznou a život bude fajn.
/ Já si totiž vezmu hrozně zazobanýho bisexuálního zpěváka co mě bude podvádět s chlapci, budeme chodit na párty, pít hodně alkoholu, brát hodně kokainu a zamřeme mladí /

Zjistila jsem, že už se mi nelíbí chlapci. :D Jako, nelíbí se mi chlapci, kteří jsou reální. Teda jako ne, že by herci a hudebníci nebyli reální ale víte jak to myslím. Asi budu lesbička, idkyž se mi nelíbí ani holky. Teda líbí se mi holky, líbí se mi ženské tělo, ale asi ne tak, že bych byla lesbička, ani bisexuální ... Nebo budu jednoduše asexuální

Mam chuť říct někomu tu větu...
Let's get drunk!
Ale nikdo tu není. A ani není nikdo, komu bych to říct chtěla...

4 komentáře:

  1. Mam pocit akoby sa mi niekto hrabal v hlave a vsetko co tam nasiel hodil sem...

    OdpovědětVymazat
  2. jó, taky bych dneska pila... s těma knihama: to je jen přechodný období, znám to...chce to jenom narazit na něco pořádnýho a člověka to "nahodí" do normálního režimu...

    OdpovědětVymazat
  3. tak stane se :D
    ale někdy mi to v tom blogovim světě příjde furt o tom samim...

    OdpovědětVymazat
  4. Reální chlapci se nelíbí. Ano, taky jsem měla takové období a jak bylo krásné. To byla ještě ta léta, kdy mi nevadilo být sama. Nasrat na přirozenosti. :/

    OdpovědětVymazat