Tell me what to swallow

Dobrý no.
Mám pocit zadostiučinění, seberealizace a moje seberegulační vlastnosti nakonec nejsou tak úplně na bodu mrazu. Pomalu ale jistě se mi daří ponořit se do školního režimu. A ještě ke všemu se dozvídám zajímavé věci.

Ve studovně je nový zaměstanec/ student? / nadšený čtenář/ horlivý pomocník. Přpadala jsem si trochu jako Alenka v říši knižních divů. Nejdřív se mě nenuceně zeptal, co hledám a najednou přede mě skládal jednu publikaci za druhou a tahal ze mě osobní data ( tedy pokud považujete plány pro svou seminární práci za osobní data ) Jsem z toho do teď trochu nesvá. Tolik sociální interakce od zaměstnance studovny mě zaskočilo. Byla jsem zvyklá jenom na studené čumáky, co vás skoro probodly pohledem za to, že si dovolujete něco půjčit. Ten nováček se mi ale nezamlouval už minule, kdy jsem vracela se zpožděním Tak pravil Zarathustra a on mi skoro omluvně řekl, že budu platit pokutu. Tušila jsem nějakou nekalost. Chci zpátky studené čumáky. Musím se tam ještě vrátit pro Psychologii dnes a taky tam strávím dost času kvůli dějepisu. A já měla za to, že knihomolové jsou spíš introvertní.

Vektory z matiky byly totální eror. Vypočetla jsem 3 příklady z 18. Jeden mám dobře stoprocentně, ty ostatní asi ne. Zbylých 15 jsem si rozpočítávala abych nějak zabila čas. Pokud je to možné, budu stopro v mínusu. Angličtina byla nejlehčí ze všeho, so far.

Chci strávit víkend doma a nedělat nic. Potřebuju si v hlavě urovnat, jestli mě to teď ještě baví někam chodit. Řešit každý víkend cizí vztahy, poslouchat excitované lidi, pořád někomu říkat svůj názor, kvůli kterému může být ublíženo třetí osobě. Mnohem snažší bude zůstat doma a nechat věci, ať se tentokrát vyvíjí beze mě. Asi nebudu ani žárlivá, vím, že on mi jí ukrást nemůže...