pátek 10. září 2010

Gunshot is the way

Tak a dost, chci je všechny postřílet.
Už nikdy, nikdy se nebudu účastnit žádného kolektivování, seru na maturitní ples, ať si naši říkají co chtějí.
Nebudu nikomu dělat šaška, jsem šťastná, že už to všechno končí, že odsud konečně vypadnu, budu žít v Praze, budu mít svoje dokonalý starosti a nebudu muset poslouchat kdejakýho blbečka, podle kterého jsem trapná.

Noaco, mně je to upřímně jedno.
Když nemají nic lepšího na práci, než se do nás srát, tak ať si to užijí.
Fakt jsem si myslela, že to už v tomhle věku nebude mít nikdo zapotřebí, ale ono asi jo. Někteří zřejmě nikdy nevyrostou a pořád udržují vztahy jako ve školce.

Jdu pít protože zabývat se tím nemá cenu. Nebudu jim prokazovat tu laskavost, aby mě to štvalo...

1 komentář:

  1. Jasně, my se teď taky pořád hádáme kvůli maturitnímu plesu a já jsem vážně, fakt vážně ráda, že už jenom tenhle školní rok a pak pá pá...

    OdpovědětVymazat