Neustále je to špatná nálada, řešená jídlem, následné podívání se na váhu a další špatná nálada, kterou řeším jídlem ...
Jedním z těch odvážlivých rozhodnutí bylo myslet víc optimisticky a obklopovat se malýma radostma typu pohled na iTunes se všema obalama desek v kategorii "indie"
Zapomenout na letošní Štědrý den a smířit se s tím, že slovo rodina už prostě u nás nefunguje. A smířit se s tím, že s tátou prostě žít nemůžu. Taky bych to měla být já, kdo se začne snažit navázat na to, co mi bylo tak svaté. To, že mi vždycky rozumněl. Byl to přeci on, kdo mě ve dvanácti vzal na festivaly, on vždycky poslouchal moje bouřlivý názory a nebral mi je. Narozdíl od zbytku rodiny, on mi chce dopřát to, co on nikdy nemoh. Ať už kvůli politický, ekonomický nebo rodinný situaci.
Do těch peněz na léto prostě nesáhnu. Pokud to udělám, zmizí mi všechny a pak budu na konci července brečet vzteky, že do žádný Anglie nejedu.
Mám pocit, že rok 2010 bude stát stejně za hovno jako tenhle. S jednou věcí si prostě pořád nevím rady. Nemám nejmenší ponětí jak se odprostit od tý posedlosti. Po světě běhá spousta alternativců, co vypadají nebo se snaží vypadat jako Thom Yorke. Běhá po něm spousta kluků s tričkem Joy Division, s podivnýma botama a skvělým hudebním vkusem a já musím stalkovat zrovna toho nejnedosažitelnějšího. Tak mě napadá, jak se teď asi má, 100 kilometrů ode mě, se svojí vymaštěnou přítelkyní a všema lidma, na který jsem se poslední rok a půl upnula.
Tenhle poslední bod se mi stejně nepovede. Pokud jo, najdu si zas nějakou jinou nedosažitelnou postavu, kterou ve skutečnosti ani nechci. Jsou to ty případy věcí, které chcete jen dokud je nemůžete mít.
Humbug
Nejhorší je, že na světě jich sice běhaj tisíce, ale vždycky chceš toho, kdo je ti nejblíž.... Ty časy kdy sem milovala kluka, kterej vypadal jako Brian Molko. Jezdil se mnou ráno tramvají a usmíval se na mě. A od tý doby mi přišel nedosažitelnej víc než samotnej Brian. Ta posedlost mi vydržela celej školní rok, ačkoliv sme se nikdy neseznámili. Potom jezdit přestal a znáš to, sejde z očí ...
OdpovědětVymazatMyslim, že je lepší mít platonický lásky u těch člověk ví, že je nikdy mít nebude. Ale pak potkáš někoho, kdo je taky platonickej, akorát je ti narozdíl od hvězd tak blízko, že z toho zešílíš.
Btw. někdy to probereme :)
Taky se zamilovávám do těch pro mě nedosažitelných ideálů a přemýšlím nad tím, kdy moje ego uleví od svých šílených požadavků. Docházím k závěru, že nikdy. Škoda.
OdpovědětVymazatWá, Michelle zase ožila. ^^ Chci znát chlapce co vypadá jako Brian Molko před tím než si nechal narůst holčičí vlasy. Chci ho klidně potkávat jenom v tramvajích ( žádné tu nemáme, ale who cares )
OdpovědětVymazat