---- školní vložka
Že budu z dějepisu bylo očekávatelné. To je tím úkolem na ZSV a tím, že ho oslovuji "ježišmarjá" když mě málem srazí dveřma. / Nechápu proč je vždycky otevírá tak prudce /
Písemka z matiky byla samozřejmě taky jasná. Mám všechno, ale zapomněla jsem vyzvídat u ostatních, jestli to mám vůbec dobře. Nechám se překvapit. Taková věc fakt nehoří.
Ta rádoby písemka z češtiny byla zase jednoduchá. Na druhou stranu, až to budeme psát naostro bez předchozí přípravy tak úplně pohořím. Nojo, tak neumím český pravopis ×D
Zítra se doufám nedozvíme známky z angličtiny. Očekávám přinejlepším za tři. Ale ona věta o zlepšování se v tenise je fakt sporná. Jak mám vědět, jestli se tvé tenisové zkušenosti zlepšují a nebo zlepšily, že. Na co vůbec potřebují dvě varianty už tak absurdního času jako je present perfect? Bohajeho zlatá čeština.
Samozřejmě jsem vyšla na zkoušení z fyziky. Ale musím říct, že tři mínus za v podstatě nic je nadstandartní známka. No co, tak se letošní pololetí vrátím ke čtyřce na vysvědčení. Třeba mi teorie relativity půjde líp ×D Protože všechno je nejen pomíjivé, ale taky relativní ^^
No, jo, tu známku ze zemáku si zasloužím, když vezmu na vědomí mé nedělní. "Dyť já se na to taky můžu vysrat, třeba psát nebudem"
---
To je k nevíře, co všechno mají v těch malých obchodech. Žiju si v představě, že víc věcí mají logicky ve velkém obchodě a potom přijdu jednou za uherák do něčeho, co se dřív nazývalo večerka a objevím tam granátová jablka, jarní cibulky, pomela, několik druhů mandarinek a pomerančů a všechno navíc v nesrovnatelném stavu se supermarkety.
Dokonce mají i nakládaný kopr a ten si nadělím k Vánocům. Celý příští rok strávím obědváním koprovky, dokud se mi nezhnusí tak jako skoro všem lidem, které znám. Co vůbec mají proti koprovce?
A potřebuju nějakou pěknou svíčku. Jsem závislá na vonných svíčkách ale loni jsem měla nějakou enormní spotřebu takže mi na letošek žádná nezbyla
.
Štve mě, že vůbec nevím, jestli jsem Svoboda vede lid viděla. Zvlášť když to byl jeden z těch obrazů přes celou zeď výstavní síně v Louvru. Z těhle síní si vybavuju jenom naše neustálé posedávání způsobené únavou. Potřebovala bych do Louvru potřetí. Tentokrát ale na delší dobu než jsou, nezdá se to, směšné tři hodiny. A Monu Lisu vynechám. Zaprvé je přeceňovaná, za druhé dívat se na malý obrázek z několikametrové vzdálenosti, na to se jim můžu vykašlat, žejo. Zatřetí, mám sociální fóbii a tam je nejvíc lidí.
Ode dneška do neděle na všechno seru. Pak, bohužel, mám ještě na pondělí chemii. To si ze mě fakt dělá srandu, psát tři dny před Vánoci písemku z chemie... Člověk už je dávno myšlenkama někde jinde.
Žádné komentáře:
Okomentovat