I'm not going home

Šíleně

Pátek byl trochu jetej. Myslim tak od půl pátý do sedmi. Lidi jsou divný, zvlášť ty náladový lidi, který jdou s veselý nálady rovnou do "hluboký deprese" Bylo mi z toho špatně. Nehodlám se už do toho dál míchat, ať si to vyřeší mezi sebou.

Pořád ještě šokuju sama sebe. Myslim jako s tou socializací, s tím, že se se mnou v hospodách baví i cizí lidi, ptají se mě, proč už odcházím a jestli mám tak brzkou večerku. To je milé, teď si uvědomuju, že mi asi vykal, je třeba udělat něco se svou vizáží abych nevypadala tak staře.

V sobotu už jsem byla ve svém hroším pyžamu, když mi bylo oznámeno, že jdu zase pít. 

Tak jsem se zas podívala na jednu "hlubokou depresi" a rozhodla se tam, že už do toho nebudu zasahovat. S M. byla sranda. Je to pořád trochu divné, pořád ještě si vzpomínám na svůj první dojem a teď spolu pomlouváme modela a vycpaná prsa a velké zadky a tak podobně. / Hlavně ty šestnáctky, ale dělejme, že nic /

Jo a na společné močení jsem si už taky nějak zvykla ...

Ale pořád jsem si nezvykla na tu závislost, kterou jsem si vytvořila. Je neuvěřitelné, jak moc dokáže člověk být upnutý na druhého člověka i přesto že ví, že je to absolutní blbec. Ale Fb stalking jednoho profilu už mě nedeptá a naopak mě velice baví.  "Těším se za svým miláááškem" a "samozdřejmě upe úúúžasný" "nevi co ma dělat!!! ;( ja chci za nííííím!!!" a podobné excesy mě občas utvrzují v tom, že bych opravdu měla přehodnotit svůj postoj a okamžitě naše společné zážitky oddělit tlustou stěnou.

Jo a v pátek Temelín a Protivín a ty ku*** hnusný nás vezmou nejdřív do pivovaru, tudíž bez ochutnávky a pak do Temelína, kde dávají namátkové dechové zkoušky. -_-  No co, je to pátek, to si na toho Platana stejně stoprocentně zajdu.