How did we get here?

Už jsem trochu klidnější, jakože tep mi klesnul na obvyklou hodnotu.

Původně jsem si totiž říkala, že je třeba napsat o tom, jak jsem poprvé v životě spadla mezi tu masu lidí, co dodržuje prvomájovou pusu. Dokonce ani nevím proč, jestli mi fakt bylo smutno nebo jsem si jenom potřebovala potvrdit, že věci se pořád ještě dějí. Každopádně jsem se v tom už dávno ztratila a vůbec nevím, co vlastně chci nebo nechci.
Pátek byl dost obohacující, hlavně o věci, které vlastně ani nechci vědět. Jakože perverzní a zvrácená jsem dost, ale ta opilost to nějak vybrousila. Na druhou stranu už si nepřipadám tak mimo.
Ale těm 6 litrům houby pořád nějak nevěřím. Teda nevěřím, že skončily v našich organismech.

V pátek nás taky pasovali. Spočívalo to v tom, že jsme museli projít uličkou vytvořenou z oktavánů, kteří nás nejdřív polili vodou a pak na nás naházeli piliny, rýži, mouku a šlehačku, vyfotili nás ( mě konkrétně oslepenou, takže mám všude zavřené oči ) dali nám sníst zeleně obarvené želé, připli na nás "Mazák 2010" a pak nás nechali, ať nám to věchno pěkně zaschne. Díkybohu nás pustili ze školy už v půl dvanácté, ale i tak jsem to z těch vlasů vymývala půl hodiny. Ale jsem mazák a to za to stojí.

V neděli jsem na usnutí potřebovala pár divných představ. Asi kvůli tomu jsem zas měla divné sny.
A dneska jsem měla nejdřív srdeční zástavu díky Muse a pak mi L. zkazil den. Potřebuju nějakou léčbu, nejlépe abstinenci nebo náhradu. Protože nevím na čem jsem, ptát se nechci protože se bojím odpovědi, nechci být ani vlezlá, na druhou stranu moc ledová ... Tak trochu v tom začínám plavat, ale jak by řekl Hugh, co si kdo zaseje to si taky sklidí.
A no tak teda jo, vždyť tohle všechno k tomu prostě patří.
Stejně jako k písemkám z chemie patří taháky a k ZSV nechápavé pohledy ...

Jo a taky mám kuřáckej kašel, vysrat se na to, fakt
A pak je další příběh o tom, jak to zas někdo všechno vyřešil za mě...