Moje štěstí se dělí do měsíčních intervalů. Leden fajn, únor na píču, březen na píču, duben skvělej a v květnu prší... Ano, jsem excited protože zítra kupuju lístky na Rock for People, ano, chápu, že je uvidím, že budu za 59 dní moc šťastná, stejně jako loni na Placebo a možná ještě trochu víc... ale věci, které se odehrávají právě teď, mě brzdí v tom, abych se skutečně těšila už v tenhle moment.
Možná kdybych se včera nedozvěděla ty věci okolo, vadilo by mi to míň, ale historie nezná kdyby, jak by řekl náš profesor. Nicméně je fakt, že dneska už to není tak tragické, jak to vypadalo včera ráno. Včera ráno.
Jsem zbabělec, utíkám před problémy, ujíždím před písemkami a zkoušením do cizích měst, abych tam mohla dvě hodiny sedět na jednom místě a pozorovat lidi... Škrtat si v sešitě báseň, která se mi přestala líbit hned v momentě, kdy jsem ji dopsala.
Odpoledne jsem strávila ve společnosti oslavenkyně W. a její přítelkyně I. Dokonce si říkám, že mi ten kulčeník docela začíná jít dvakrát jsem W. porazila ^^ To ptaní se na občanky je vždycky děsně funny situation, připomíná mi to, že ikdyž chci být Forever young a nikdy se nedostat z tohohle věku nekonečnných možností, těch 18 už bych opravdu měla ráda za sebou. Jenže ona to W. vyřešila když nás vzala na oslavu k ní domů, kde jsme se připojily k létající Rybě a plavajícímu E. A byla jsem hrozně šťastná, že tam už nepřišel nikdo další, kdo přijít měl protože ... Nebudu tvrdit, že mi to nevadí, jeho společnosti se na několik dní s radostí vyhnu. Možná týdnů, co já vím. Možná chci hrát ublíženou, možná se ublíženě doopravdy cítím, možná až se ráno vyspím a usměju se na W., I. a B., bude mi to zas všechno jedno, jako včera večer, kdy mi to W. všechno podala z jiného úhlu pohledu. Na jednu stranu mě to vzalo ještě víc, na druhou mě to možná hodilo do bojovné nálady, kdy budu naštvaná, že to vyřešil takhle.
Dál prší
Nevím proč, asi to bude tím loňským podzimem
ale jediné, co se dá dělat
je poslouchat všechno,
co má něco společného s Thomem Yorkem
Máš dobrý, že posloucháš i něco jinýho, já poslední týdny ojíždím (a to doslova!) jenom Muse. Vždycky si řeknu: "Mohla bych si taky pustit něco jinýho, nebo se z těch Muse za chvíli zblázním," ale co myslíš? Samozřejmě si pustím zase ty Muse:D Ani nebudu říkat, co poslouchám právě teď :P
OdpovědětVymazatStejně je to nádhera - minulej rok Placebo, letos Muse. Dvě mý nejoblíbenější kapely takhle pěkně po sobě :)
Na Placebo jsem byla dokonce v nějaký pátý řadě a měla docela dost dobrej výhled, tak se teď bojím, abych se na Muse dostala dopředu...co když zůstanu tvrdnout někde v 286? řadě? Až bože, to nepřežiju:D
První řada? Tak to jsme byly kousek od sebe :)) My právě s kámoškou taky chtěly do první řady, tak jsme tam šly ještě na tu kapelu, co hrála předtím (tuším, že Gogol Bordelo) a stály jsme někde u plotu vepředu. No a pak GB skončili a my se chtěly nahrnout do první řady, leč skončily jsme v nějaký pátý, blíž to nešlo :( Jak se ti podařila první řada? :)
OdpovědětVymazatHm, rock for people. Minulý rok byl užasný. PLACEBO ! huh.. tentokrát Muse.. ach.. já tam prostě musím. A nikdo mi v tom nezabrání.Závidím ti, že už máš aspoň lístek !
OdpovědětVymazatTHOM YORKE ROCKS !