Well, všechno to tak nějak vyprchalo ... *happiness*
Možná jsou to ty dva dny úžasné samoty, kdy se musíte spoléhat jenom na svůj mozek. Není nikdo, s kým se dají sdílet vaše myšlenky. A to je fajn ...
Potom jsem byla s Irčou v Indický a v čajovně a bylo to ještě lepší. Když už nic jiného, vím kde je chyba. Dostávám ponorkovou nemoc. Ona, Pavel a Bali jí příjemně zažehnali. Je velmi příjemné strávit hnusně studený den v teplé čajovně, ležet na tuně polštářů a kouřit k tomu melounovo-jablečnou vodnici, která tolik připomíná léto.
Zatím mám splněn jeden bod. Srovnala jsem si knížky a jsem nadšená. Vytvořilo to ve mně takový až duševní klid ^^
Začetla jsem se do 'Tvář toho druhého' a propadla jednomu strašně geniálnímu odstavci.
Těsně před spaním, někdy před vstupem do první spánkové fáze, mi došlo, že přežiju už jenom jeden týden a potom budu moct zase do Prahy. Je mi jasné, že před pondělím nastává krizový víkend, který může dopadnout úplně jakkoliv. Přesto všechno si nemyslím, že je na tom něco špatného. Ať se stane cokoliv. Teď je to můj záchytný bod. Vyplněný prostor v mém duševním prázdnu. Těšit se na pondělí.
Zjistila jsem, že indické jídlo definitivně vystrčilo italské z první příčky oblíbených světových kuchyní. Ovlivněná Listerem a S. Právě teď mě tak napadá, že bych si dala Prothu ( už vím že je to Garlic-Cheese ) a tmavě zelenou omáčku.
Pořád toužím po tom, abych mohla zase strávit týden, dva nebo třeba měsíc u táty v bytě - sama. Ten pocit svobody, samostatnosti. V noci chodit ven, aniž by mě někdo otravoval kam tak pozdě jdu. Z bytu do školy, ze školy do bytu a hned zas ven, vrátit se kdy chci, udělat si večeři a následně jí sníst v posteli. Hlasitá hudba, která nikomu nevadí. Vzbudit se a otevřít okno do zahrady, vdechnout čerstvý květnový vzduch, pokochat se pohledem na rodinku pávů a začít se usmívat - z nepochopitelných důvodů. Udělat si snídani, poslouchat při tom něco veselého a začít si zpívat.
Dostávám z toho všeho náladu na Arctic Monkeys. Pokud vím, v tom bytě jsem objevila jejich dokonalost. Hned po dokonalosti Battle for the Sun teda.
Dneska jsem otevřela svůj blog a zděsila se, jak moc depresivně na mě působí. -_-
Well they said he changes when the sun goes down
Over the river,going out of town
They said he changes when the sun goes down
Around here
Over the river,going out of town
They said he changes when the sun goes down
Around here
mmm..takové využití volného bytu ti nehorázně závidím x)
OdpovědětVymazatArctic Monkeys jsou dokonalí a When The Sun Goes Down nejvíc ♥ ^^ :))
OdpovědětVymazatJá jsem poslední dobou taky nějaká depresivní, svádím to na tu dlouhatánskou zimu a doufám, že s prvními jarními paprsky se moje duše zase rozněžní...no asi tak jako ta tvoje v byté tvého táty :)
OdpovědětVymazatMeloun a jablko už nemůžu ani cejtit ve vodnici, ale paradoxně by ta kombinace mohla být dobrá, co já vím. Láká mě to zkusit, když to připomíná to léto :)
áá jak já ti závidím,taky bych chtěl zkusit jaký by to bylo kdybych bydlel chvilku sám.....a s těma knihama..prostředí ve kterym se člověk nachází nás podle mě hodně ovlivnuje a když máš kolem sebe pořádek máš ho i v ,,duši"
OdpovědětVymazat