Jsem úžasná

(Vtip)

Začnu tím, že můj ideální život bude vypadat jako sobotní dopoledne. Budu sedět v kavárně u Latté a číst si jeho knížky.

V tom opravdovém životě ... to nechápu. Buď mě lituje a snaží se mi zvednout náladu tím, že mi bude tvrdit, jak jsem zaujala jeho kamaráda. Nebo si ze mě dělá jenom srandu. Nebo, a to je asi nejhorší ze všeho, sem toho kamaráda fakt zaujala. | Jo a mimochodem koluje o nás, že spolu chodíme. Miluju tohle zasraný město plný pomluv | Whatever, už se to začíná moc komplikovat.

Zaprvý: Během letoška jsem až příliš mnohokrát slyšela, že jsem zajímavá.

Zadruhý: Nechci bejt zajímavá pro někoho, kdo neni zajímavej pro mě.

Zatřetí: Chci bejt zajímavá pro někoho úplně jinýho

A hlavně, když už jsem tak zajímavá, tak ať mě všichni ti, co mi to tvrdí, přestanou ignorovat

Druhou vtipnou věcí, která má s touhle spojitost je pak prohlášení mého kamaráda, že kdyby nemiloval jinou mojí kamarádku, šel by do mě protože se mu líbím. Zajímavé na tom všem je, že se spolu vidíme asi jednou za měsíc, prohodíme pár slov a jediné co nás spojuje, jsou citáty, emocionální výlevy a Murakami | Moje spojení s lidmi přes Murakamiho už začíná být únavné | Dobře, uznávám, že když jsme si na Mezibránách povídali v bráně, bylo mi fajn. Zaprvý jsem v sobě měla tolik absinthu a zadruhý sem měla pocit, že je to člověk, kterej mi rozumí. No nic, časy se mění ...

Chci jaro. Vlastně nejen, že ho chci. Já ho potřebuju. Potřebuju vyrazit pít s Bárou na louku. Potřebuju s ní jezdit piknikovat do Strakonic. Potřebuju přestat trávit pátky v hospodě, ale někde venku.

Potřebuju naplnit náš Geek-nerd plán na to, být ještě horší než jsme teď. Protože proč ne, proč se nemůžeme chovat jako svině?

Potřebuju aby byl čtvrteční večer. Ne že by mě nějak vzrušovalo čtvrteční vysvědčení, vlastně je mi jedno, že z toho ZSV mám za dva a z fyziky určitě za čtyři. Ve čtvrtek bude zcela Big Bang Theory den. Zaprvé si dojdeme pro Chicken Vindaloo | Už teď mě pálí huba | a vezmeme si ho domů, tak jak to oni vždycky dělají. Zadruhé budeme koukat na tolik dílů, kolik stihneme a za třetí, odstartujeme naše antisociální období.

Začtvrté - Máme toho s Sheldonem mnoho společného

Například jsme se předem dohodly, že v Plzni budeme mít cereálie seřazené podle obsahu vlákniny.

Což mi připomíná, že jsem zase prošvihla den otevřených dveří. Ale fakt úspěšně. Nebyla jsem zatím ani na Západočeský, ani na Karlově, ani na MUNI. Dokonce jsem měla i slabší chvilku svého života, kdy jsem se málem rozbrečela nad představou, že půjdu studovat do Brna protože je to jediná škola, kde mají opravdu mezinárodní vztahy. Chci ty anglo-americké, ale pořád nemám dost sebevědomí myslet si, že udělám příjmačky v angličtině. Dokonce tam mají v rámci nepovinných přednášek anglickou literaturu ♥  Navíc bych mohla bydlet v Plzni s člověkem, který už mě dobře zná a já znám jeho a který se nebude divit mým ostrovům špíny na podlaze a mým obsesím. V tomhle by byla ideální i Praha. Z Plzně to tam po tý rychlostní trvá ani né hodinu a jak je to s palivama sice nevím, ale pořád bych měla ten byt v Plzni zadarmo žejo. Kdežto Brno jako O_o sice je to nejalternativnější město naší republiky, ale uhm... Asi bych se tam cítila nejvíc lost. Jediná místa kam trefím je Špilberk, kavárna Aida, Vaňkovka a Lumbers. Možná s trochou vzpomínání ještě Skleněná louka. Ikdyž letos o prázdninách tam vlastně jedeme s ženou na hospodský maraton.
Což mi připomíná | dnes nějak lovím ve vzpomínkách | že Irča pak navrhla jet do Ostravy a propít se tam celou Stodolní. Striktně jsme jí to odmítly s tím, že je to přes úplně celou republiku, ale přecijenom ... pít tam jeli i britští princové ^^
No nic, nějak se mi to prodlužuje, měla bych přestat lovit ve svých vzpomínkách.