2010

Uhm

Není mi blbě, což je divné

Všemu se směju, což je vzhledem k mojí situaci fakt katastrofální

Ale jo, samozřejmě, že to byl vlastně nejlepší Silvestr jakej moh bejt.

Víme jak se jmenujeme / alespoň několik hodin jsme to věděli /

Pili jsme spolu vodku a gin na jeho účet / z toho se nikdy nevzpamatuju, příště to musím obrátit /

Dozvěděla jsem se, že mi chce zmizet z očí

Přišla jsem domů v šest ráno a nemám tušení, jak je to možný

Nezapomněla jsem mu zmínit, že se mi k sobě nikdy nehodili

Rejdyjóhéd a pak taky Hearing Damage a mám pocit, že sem nasadila tak trpící výraz, že fakt nevim ×D

To, co byla předtím moje představa, je něco skutečnýho a tím je to všechno mnohem horší...
Pokud jsem mu neřekla něco ve smyslu že sem jím posedlá, tak jsem mu to přinejmenším velmi důrazně naznačila.
Říkal mi Leni. Uhm, nikdy jsem neměla svoje jméno tolik ráda jako včera/dneska
Proboha zas budu mít minimálně měsíc hlavu někde úplně v prdeli. Budu si malovat hrozně krásnou budoucnost a on se pak odstěhuje.
Víme jak to chodí, už s ní nechodí, takže pro mě vlastně ztrácí tu svojí jedinečnou nedosažitelnost, ikdyž je pořád stejně daleko jako byl vždycky.
Waha, byla jsem mu vlastně kupovat Startky. Vlastně jsem je šla koupit samozřejmě jen kvůli němu. Tak to už je fakt směšnost.

Chci tu noc pořád dokola ...

Uhm, ne, v ničem mi to nepomohlo, ani to, že sem cosi na to téma říkala / ? / Vůbec nemám ponětí, co jsem dělala asi tak od půl jedné do šesti. A už vůbec nechápu ten pozdrav a tak nějak to všechno a God bless tenhle rok, protože se asi brzo zblázním.