Například dávají dneska Control, což mi připomnělo, že bych měla poslouchat víc Joy Division.
Tak se znovu dívám s hrnkem čaje na Ianovo *Dance, dance, dance, dance, dance to the radio*
Nacházím se v tom, co říká. Ačkoliv samozřejmě nejsem ve skupině a lidi mě nechtějí tak, jako jeho. Přesto dávám do některých věcí úplně všechno a nikdo to nedokáže ocenit.
Nejsem si jistá, jestli jsem u toho poprvý uronila nějakou slzu, ale tentokrát to sklouzlo k tomu, že to tak asi mělo být.
Nevím kdy sem začala poslouchat Joy Division, ale vím určitě, že mě ty texty nikdy moc nezajímaly.
Což nechápu.
Taky nevím, jestli je to tím filmem, ale konečně ze mě odpadla ta zfetovaná nálada.
Potřebuju pátek, dost nutně
/ Ne že by to nějak s Joy Division souviselo /
Já Joy Division nějak nepřišla nikdá na chuť...zatím. Ani White Lies, jen ty Interpol (věčné kopíráky JD, haha) mám ráda :)
OdpovědětVymazatTaky potřebuju pátek. Je to vcelku ironie, když před pár dny teprv byl. Ach, to už je pondělí? Já si nevšimla... nesnáším ubíhající čas.
OdpovědětVymazatJoy Division neznám...MOžná si je někdy tak pro zajímavost pustím;)