čtvrtek 17. září 2009

Terézia Mora - Den co den

Miluju Ábela
Protože umí 10 jazyků, protože je homosexuál, protože ho trápí láska z puberty, protože pořád někam chodí, protože je to mimoň,protože nespí,  protože nemá chuť,sluch, čich ( možná ani hmat ??? ) a protože má oči, které připomínají oblohu před bouřkou...
Ta kniha je na začátku velmi nudná, prokousávat se výpovědí Mercedes, potom se najednou vrátit s Ábelem kamsi do jeho rodné země a číst plky o tom, jak chodí městem sem a tam se svým kamarádem Iljou. A potom, jako z čistého nebe "Miluju tě" a od té chvíle mě to začalo víc než velmi zajímat. ^^  Čtenář se nikdy nedozví, jak moc byl Ábel homosexuální, protože je tam přímo někde napsané, že se jen dívá ... ve Cvokhausu na nahé chlapce. Čeká ale na Ilju? ( Ilja měl přijet? Nebo skutečně umřel? ) Jeho halucinace jsem nepochopila od začátku do konce a velmi se smála tomuto:
(...)
Jaká jsou varlata na dotek, když tak plavou v ústech?
Neplavou. Na to jsou příliš velká. Přes chlupy to člověku připadá, jako by vykousl kus masa ze psa.
Už jste nějakého psa pokousal?
Ne. Ani mě žádný nepokousal (...)
Tolik o mém dalším zmatení, jak moc je homosexuální. ( Vynechala všechny zajímavé detaily jeho života ^^ )
Ta knížka má být především o válce. Nic takového jsem z toho nepocítila. Respektive, mi nepřišla jako tím hlavním o co tam jde. Ovšem tomu se nedivím, všichni víme, že jsem retard -.- 
Jako obvykle konec který mě na nějakou dobu emočně odrovnal, ale ve skutečnosti to není tak zlé, jak se mi zdálo. Protože to je opět další knížka, která přijde, zaujme, ale hned po dočtení zase odejde ...

Žádné komentáře:

Okomentovat