o1/o9

Haruki Murakami - Kafka na pobřeží

Tahle knížka je naprosto dokonalá. Je vůbec to nejlepší, co jsem od Murakamiho četla. ^^

Velice jsem si oblíbila pana Óšimu, pana Hošina a pana Nakatu. Celá knížka je plná hlubokých myšlenek, které jsem si vypisovala velice dlouho a velice pečlivě. Navíc je to výborně mimoňské a já mám ráda všechny mimoňské věci. Sice jsem nechápala to divné městěčko v lese a vlastně mi celý ten "duševní svět" nějak nešel na rozum, ale ta knížka mě dokázala zaujmout úplně jinými věcmi. Například plukovníkem Sandersem jako pasákem a proslov pana Óšimy na téma oboupohlavnost. ^^ A jak na veřejnosti hrdě prohlásí, že jediný pohlavní styk, který kdy měl, byl do konečníku. ^^ Samozřejmě, přirození, které stojí jako šikmá věž v Pice -.-

Velice mě naštval  způsob, jakým pan Nakata zemřel. To si tak čtete, jak jde pan Nakata spát a o řádek níž, jako by nic, pan Nakata umřel. A pan Hošino si oblíbí Beethovena a ptá se, zda je možné aby hudba změnila váš život. ^^ Ach, nad tím jsem taky už hodněkrát přemýšlela.

Kafka mi velice lezl na nervy svým vztahem se slečnou Saeki. A i slečnu Saeki jsem neměla ráda. A jsem přesvědčena, že to skutečně JE Kafkova matka.

A Kafka na pobřeží, je velice zvláštní písnička.

Samozřejmě také existuje cosi, co mě na té knížce zaujalo úplně nejvíc, ale ještě jsem to nestihla dostatečně zpracovat, tak nevím, jestli se s tím názorem můžu ztotožnit. O.o

„Kdoví, Kafko Tamuro, jestli si totiž většina lidí svobodu vůbec přeje. Jestli si to jen třeba nenamlouvají ve své fantazii. Většina lidí si totiž se svobodou neví rady, když ji dostane. Pamatuj si: Lidi mají mnohem radši nesvobodu.“

------------------------------------------------------

Naráz jako by nebyl nikdo, že jen tím, že žije. To je ale zvláštní. Lidi se přece rodí právě proto, aby žili, ne? Tak proč se mu ale zdá, jako by ztrácel jakýkoli vlastní obsah tím víc, čím déle je na světě, a stával se dočista prázdným člověkem?

Stephen King - Holčička, která měla ráda Toma Gordona

Ke Kingovi jsem se vrátila po docela dlouhé době a musím říct, že mi velice chyběl. Jeho knížky jsou mnohdy lepší než všechny ty horory, které skupuji a stahuji ( *rozhlíží se, jestli ji nesleduje FBI, CIA,CSI, Policie ČR, Ufo, nebo nějaká jiná nebezpečná věc* ) Protože zatímco do hororů vybírají ve většině případů naprosto nemožné herce a ztvárňují neztvárnitelné postavy, v knížce máte absolutní volnost. Ten zlý, ošklivý bůh mě děsil ve snu a během čtení za nočních hodin, jsem měla pořád pocit, že venku určitě je to něco, co má zuby a chce vás sežrat. Nedovedu si představit devítiletou holčičku, která je natolik houževnatá, že i poté, co ošklivě spadne a poštípá jí několik vos, i přesto, že ví že ji NĚCO sleduje, se nevzdává. Hlavně musela mít tolik zranění, že si nedovedu představit reálného člověka, který by tolik vydržel. Přesto všechno máte z té knížky pocit, že ten příběh se může stát a že se může stát i vám. -.- Vždycky jsem se hlubokých lesů bála, teď se jich budu bát ještě mnohem víc ×.O

Navíc, potkat někde půlku jelena, uteču, natožpak potkat ji sama, ztracená a v bažinách. A ta část, kde jí syrovou rybu -.- Všechny ty kosti a oči. Myslím, že ocitnout se sama v přírodě, bez přístupu k civilizaci a bez jídla, umřu buď strachy, nebo hladem.

O kvalitách Kinga se zmiňovat nemusím. Zatím jsem neměla nejmenší problém s žádnou z jeho knih, navíc tahle knížka má něco okolo 200 stran, takže jsem ji za sebou měla během jednoho odpoledne.