Afterdark
Norské dřevoPatří mezi ty knížky, které vám nedovolí přestat je číst a prostě je musíte přečíst co nejrychleji. Bohužel už ze mě vyprchal takovýten stav okouzlení co jsem měla hned jak jsem Norské dřevo přečetla, takže mě teď nějak nenapadá co napsat jiného než že se mi ta knížka líbila, ale že mi Tóru přišel trochu jako antisociální blbec co se bojí navazovat kontakt s někým normálním, nebo spíš obyčejným ^^ A ta část knihy, která se odehrává v horách byla rozhodně slabším místem.
Tenhle román se hlavním hrdinou hodně podobá Norskému dřevu. Stejný "budižkničemu" bez budoucnosti, který každému ubližuje. Který miluje nedosažitelné ženy, hudbu a literaturu. Stejně tak nechybí propojení názvu s nějakou reálnou věcí. Přesto je kniha napsaná dobře. Ano, psát Murakami opravdu umí ^^ Je pravda, že je na mě tahle knížka příliš tajemná. Vůbec nechápu, jak může někdo milovat někoho, o kom nic neví, tudíž tahle věc je pro mě hodně složitá na pochopení a nevím "co tím chtěl básník říci"

Nejprve jsem přečetla Na jih od hranic, na západ od slunce, teď čtu Norské dřevo - přesně jak píšeš, nemůžu se od něho odtrhnout, vykašlala jsem se kvůli knížce na všechno do školy a prostě ji chci dneska dočíst. Murakamiho knihy ve mně probouzí nostalgii a nějaký ten smutek, ale jsou tam tak krásný pasáže a dojmy z nich, že mi to stojí za to... Ještě zpátky k Na jih... konec mě trochu překvapil, jsem zvyklá, že pokud je celá kniha propletena nějakým tajemstvím, právě na posledních stránkách se to pořádně vysvětlí, což se tady nestalo.
OdpovědětVymazat