Welcome to Saint Tropez

K dnešnímu článku si pro navození atmosféry můžete pustit dva velmi sračkoidní disko songy, které jsou mými diskotékovými Guilty pleasure.

A teď k jádru pudla - včerejšímu maturitnímu plesu. Měla jsem jisté obavy, vyplívající z minulých maturitních plesů včetně toho mého, kdy jsem si nepamatovala velkou část večera, domů se dostavila někde kolem páté hodiny a druhý den se probudila opilá a první co jsem udělala bylo, že jsem si dala pořádnou facku. Tak letos to konečně bylo jinak. 

V pondělí jsem si jela koupit nové boty. Ne že bych jiné neměla, ale jedním z mých předsevzetí bylo naučit se chodit na podpatcích. Koupila jsem si jedny, do kterých jsem se zamilovala na první pohled. Později mi došlo, že je to tou mašlí. Zatím na všech mých lodičkách a balerínách, které jsem si koupila, byla mašle. Každopádně, naivně jsem si myslela, že mi bude stačit když v nich až do pátku budu chodit po baráku, že si na ně zvyknu. Měla jsem nutkání si je včera vzít na sebe když jsme s M. vyrazily na kafe, ale nevím jak u vás ve městě, u nás je celé náměstí vykostkované a to kostkami dosti debilními, mají asi připomínat středověk, když už jsme to renesanční město. O to horší bylo, když jsem včera před sedmou (se zpožděním jako prase) vyrazila. Sejít ten náš kopec mi stačilo. Měla jsem nutkání se dojít domů přezout, ale pak jsem si říkala, že pro krásu musí člověk něco vytrpět, sešla jsem i druhý kopec a pak už to bylo fajn. Ani jednou jsem nespadla. Yay me! 

Podařilo se mi přijít docela včas takže jsem ani na šatnu nečekala moc dlouho a vyrazila. S holkama jsme strategicky zabraly místo u baru a bavily se ... o škole! Ostatně jako úplně vždycky když se sejdeme. Měla jsem v plánu pít víno, naštěstí bylo dost drahé (co mě to napadlo? Sama dobře vím jak mě víno opíjí) takže jsem po víc než půl roce pila pivo. A dokonce jsem si dala i mojito, které mi I. koupila ačkoliv jsem mojito vždycky nesnášela. 

Nástup měli super, ale upřímně jsem většinu času sledovala M. protože byla nejkrásnější dívkou v sále, zcela jednoznačně. Dokonce to vypadalo, že se do ní zamiloval i moderátor XD V tu chvíli jsem si říkala, jak je vůbec možný, že zrovna my dvě jsme kamarádky.

Po šerpování jsme se oderaly zpátky k baru a potkaly několik dalších bývalých spolužáků a bavili se o škole !? dokonce jsem se tam potkala se svým spolužákem ještě ze základky, který mě kupodivu poznal, ikdyž přiznal, že mu to dalo docela zabrat. Zato on se vůbec nezměnil, no fakt! 

Tombola mě pěkně naštvala protože sice stála jenom  15 korun, ale z 8 lístků jsem měla jenom 2 výherní. A z toho jenom jedna výhra stojí za to. Mám poukaz do solné jeskyně, o které ani nevím, že jí tu máme. Moje nohy začaly úpět bolestí, tak jsem místo ztrapňování se u karaoke seděla půl hodiny v blaženosti naboso.

Po půlnoci jsme se vtěsnaly na taneční parket, sebraly ze země masky třídního učitele (jež byly součástí půlnočního překvapení) a až do půl třetí na parketě zůstaly. Původní plán byl sice, že po Danza kuduro pojedeme domů, ale nějak se nám nechtělo a dobře jsme udělaly. Jinak bych totiž přišla o úžasné taneční kreace ředitele, který byl značně ovíněný a očividně ho ta muzika a tanec bavil. Stal se takovou atrakcí, že se kolem něj vytvořil kroužek. Dost často do mě strkal protože rovnováha už mu dělala docela problém XD Letos byli učitelé celkově dost aktivní a velká část z nich šla tancovat i na 'moderní' songy. Včetně naší bývalé třídní, kterou jsem tam teda ani v nejmenším nečekala.

Celkově to byl skvělý večer, skoro mě až mrzí, že svůj vlastní ples jsem si užívala mnohem míň. 

Když jsem se konečně dopravila do postele, bolely mě nohy tak moc, že jsem ani usnout nemohla. Protančila jsem střevíce. Tak zase za rok.