Back to school

První týden školy je:
1) hektický
2) nudný

Nevím přesně co se jak událo, budu se snažit to nějak shrnout.

V neděli jsem se nastěhovala, napsala I. jestli je již v Plzni a dohodly jsme se, že půjdem navštívit Studnu (VŠ klub) Spolu s ní přišla hromada lidí od ní z koleje a byla sranda. Ze Studny jsme se přesunuli do jiné hospody, kde bylo neuvěřitelně narváno a na Plzni prostě poznáte, že začala škola. Protože o prázdninách tu bylo vždycky úplně mrtvo.
Pondělí ráno jsem se vzbudila v 8, což asi naštvalo spolubydlící, ale školu jsem měla až od jedenácti, tak jsem se holt snažila být potichu. První přednáška - typicky /miluju tě zču/ 80 lidí ve třídě pro 40 lidí. Ale alespoň to vyučující zkrátil, potěšil mne, že pro letošní rok zrušil seminárky a přesun na práva na mezinárodní vztahy, které byly taky velice zkrácené, jen jsme dostali handout na příští hodinu, nějaký článek o ostrovech Senkaku a šlo se domů.
Teda vlastně do čajovny.

V úterý začínám až v 10, tak jsem si přispala. Máme kulturní přehled anglofonních zemí, což bude jistě super předmět. Na úvodním cvičení jsme si pouštěli zahájení olympijských her a vysvětlila nám symboly, které jsem  sama nebyla schopná pochytit. A Muse vydali nový album! Měla jsem ho v uších celej den samozřejmě. Odpolední seminář nebyl, tak jsme se vydali na vodnice a víno do parku. Vysmívali jsme se dětem z nedaleké školy, že musí o tělocviku chodit běhat do Borského parku.
Večer jsem si zašla na indickou placku a nějakou záhadou jsem se objevila na kolejní párty. Akorát na úplně cizí koleji. Kolovala nějaká albánská pálenka, chutnala odporně, něco mezi rumem, whisky a slivovicí. Večer jsem se dozvěděla, co moje spolubydly vlastně studují (knižní vazbu!) a šla polomrtvá spát.

Středy mám komplet vyučované v angličtině. Nejdřív 45+90 minut britské literatury (Oscar Wilde již příští hodinu!) a potom 90+90 minut 'normální' angličtiny. Jestli budu ve středu v menze/obchodě/crosscafé/whatever mluvit anglicky, nebude to nic divného. Večer se konalo vítání prváků, šly jsme jenom kvůli kebabu v tortille za 25,- Nakonec se ukázalo, že je to vlastně za 1/3 tortilly, takže normální cena. Dala jsem si ho sama se sebou napůl :D A jak se pak cestou na kolej v jednu ráno hodil. Pily jsme Lambrusco a udělaly takový exkurz po hospodách. Konečně jsem si našla čas zajít do Parlamentu, kde bylo překvapivě mrtvo a pak jsem I. vzala ještě k Zachovi, což je taková roztomilá hospoda na irský způsob. Přišla jsem opilá a narazila si palec o náš provizorní koš z krabice. (Stále nikoho nenapadlo zajít se zeptat, jestli by nám nějaký koš třeba nemohli dát)

Dnešní ráno začalo klasicky tragicky, měla jsem očekávat nějakej zádrhel. Vstala jsem pozdě, bolelo mě v krku, stihla jsem se akorát osprchovat a vypít tři hrnky černého čaje. Vzala jsem si (proč proboha?) své nové super boty na podpatku, při běhu na tramvaj málem hodila držku, bylo mi vedro a mokro (proč jsem si myla i vlasy?) Neměla jsem nejmenší tušení jak se dostat do SD325, jenom jsem věděla, že musím do druhého patra, přišla jsem v 9:19 , hodina začíná v 9:20 a když jsme konečně všichni úspěšně v tom bludišti učebnu našli, vysel na dveřích vzkaz, že to odpadá. Tralala.
Odpoledne mám Evropskou unii, předmět, který nesnáším už teď protože co, stejně se EU brzo rozpadne.
A v podvečer vyrážím na Back to School, protože Vypsaná Fixa a Tleskač.
Jestli já to do neděla přežiju ve zdraví, tak to bude zázrak. V neděli jedu do Prahy na Refused a mám přislíbenou oslavu začátku školy na lékařské fakultě. Jak moc drahý je pití v Praze?!

No nic, nemám čas, jdu si nacpat břich nějakým blafem z menzy. Ikdyž podle jídelníčku by měl bejt řízek s kaší nebo aspoň kuře na medu.