Tralala

Life is fun, well, at least sometimes

Faktem je, že neplánované akce jsou nejlepší. Ačkoliv to všechno začalo plánovaně a skončilo neplánovanou zábavou. Ve čtvrtek jsme šly oslavit konec semestru do indické (poslední měsíc tam jím každý týden) Byly jsme tam jediné a to jsem ještě byla přinucena udělat rezervaci, ale znáte to, kdybych tam nezavolala, uričitě si nemáme kam sednout. W. se zmínila, že jedou s bráchou vyzvednout do ČB notebook do opravny a tak nás napadlo, že pojedeme taky. Cesta byla dost vtipná, řídil Z. a W. mu do toho pořád kecala, hádali jsme se o naftě, kdy že vlastně zamrzá a vyprávěli si bůhví o čem. Protože nám přišlo takové nevyužité tam jenom dojet pro noťas a jet zpátky, zajeli jsme si ještě na kafe, kde nám bylo řečeno, že 'no víte naše presso lungo je vlastně obyčejné preso, my mu tak jenom říkáme' to, co nám přinesli bylo prostě preso s mlíkem, které na lístku měli taky napsané a ještě ke všemu stálo o 5 korun víc, než tam bylo uvedeno. Obsulha se na nás tvářila strašně kysele když jsme jí nenechali dýško, ale byla tak zpruzená, že jsem jí prostě ani tu korunu dát nechtěla. W. nám ukázala svatební šaty, boty, prstýnky a dokonce i penzion kde budeme pít. Ty šaty jsou pěkné, ale abych pravdu řekla, nenadchly mě. To asi proto, že jsou to šaty svatební a to mě prostě nebere.

Cestou zpátky jsme se zase pohádali o naftě a rozhodli se ještě zajít do čajovny. W. se s bráchou vypařili dřív a my s I. ještě zůstaly a dokuřovaly vodnici (růže s ananasem, nevím proč jsem souhlasila, růže je nejhnusnější tabák) Mezitím se schylovalo k promítání a přednášce, tak jsme zůstaly. Z původního odhadu 'to bude něco náboženského' se vyklubala přednáška o vysidlování a dosidlování pohraničí a bylo to zajímavé. Želbohu musela I. odejít takže jsme se neslušně zvedly v průběhu přednášky a odešly. Bylo to hrozně trapné, nemám ráda, když někdo odchází v průběhu. Naše kabáty navíc zůstaly uvězněny někde vespod na věšáku a já ten svůj nemohla zaboha vyndat. Úplně jsem na sobě cítila ty pohledy (ikdyž jsem si je možná vymyslela) Vzpomněla jsem si na úplně stejně trapnou situaci na našem seznamovacím politologickém večírku, kde mě to po dvou vínech přestalo bavit a chtěla jsem odejít, jenže můj kabát byl k nenalezení. Ani jsem si nepamatovala, kam jsem ho uložila. 10 minut jsem to tam prohledávala jak trapák a v jednu chvíli jsem si říkala, že tam asi budu muset zůstat a počkat až někdo odejde.

Cestou z Plzně jsem ve středu konečně dočetla Stepního Vlka a jsem z toho celá nesvá. Vůbec jsem ten konec nechápala, co se tam vlastně stalo. Nemám ráda tyhle knížky s divným dějem kdy nevíte jak to vlastně dopadlo.

Řeším teď hrozné dilema jestli si do letňáku zapsat francouzštinu nebo to nechat až na druhák. Asi bych nad tím tak nepřemýšlela, kdyby jediná francouzština, která by se mi hodila do rozvrhu nebyla v pondělí ráno v půl osmé. Klidně se přiznám, že jsem za ten půlrok zhýčkaná a zvykla jsem si vstávat kolem deváté. Jenže příští rok toho budu mít hodně a taky jsem se chtěla začít učit španělsky. Na druhou stranu, stejně tam v pondělí na zápis pojedu a přijde mi dost zbytečné dát dvě stovky za cestu jenom proto, abych si přepsala jeden předmět a to ještě nevím, jestli mi to povolí. Jenže nic jiného mě nějak nezaujalo a nebo se mi to překrývá. Nejvíc mě štve, že nám stejně přednášky ještě rozdělí jako teď protože je nás opět 300 v učebně pro 150 lidí. (No logic found, please try again).

Dneska jsme si doma užili trošku té srandy, když jsme zjistili, že nám zamrzlo a prasklo topení. Údajně bylo zapnuté málo, všichni souhlasně tvrdí, že bylo zapnuté dost. Těžko říct. Každopádně nám pěkně mrzlo. Naštěstí (a občas tu jeho obětavost nechápu) mám šikovného tátu, který nám to přijel opravit. Taky to mohlo být horší, mohly nám ty trubky prasknout bůhví kde, voda výtéct a to by jsme mrzli úplně. Sobecky bych se odstěhovala do svého vyhřátého pokoje v Plzni.
Taky mi bylo řečeno, že 'já sem ti to pořád říkal, že si šikovná' což mě rozesmálo protože si nepamatuju, že bych byla na střední takhle chválená. Ale to je asi proto, že jsem byla podprůměrný student. Tady už nemají žádné srovnání. Žádné 'podívej XY má lepší známky než ty, vem si z XY příklad'

Letní semestr už za 10 dní a já pořád neudělala nic z toho co jsem plánovala. Pořád nemám doktora, endokrinologa, pánské trenky na spaní, poznámky z literatury, přečtené knížky ... jsem prostě lemra líná, ale já to příští týden napravím. Fakt.