When I came to Spanish presentation and I saw people partying I thought to myself: What the fuck??!

Codělám posledních několik dní?
Nějak si to nepamatuju, takže minulý týden byl pravděpodobně neobyčejně obyčejný.
Ovšem tenhle týden už je naprosto divný a vsadím se, že ve své divnosti bude pokračovat i nadále.
V pondělí nás Sára pozvala na španělskou prezentaci. Jestli jsem se něco dozvěděla o Španělech, tak že jsou úplně, ale úplně odlišní než my. Prezentace měla začít po deváté, ale je to očividně vůbec nevzrušovalo a udělali si místo toho diskotéku. Loca people a Danza Kuduro jsou jejich nejoblíbenější písničky, btw. Taky, všichni umí skvěle tancovat, respektive u toho dobře vypadají a to jak holky, tak kluci. No a taky ze všech Erasmus studentů nejvíc pijou. Iria se nám svěřilo, že miluje pivo, Sára má radši vodku s džusem. No a taky se jejich nátura nezapře při seznamování. Tak jsme se pěkně opusinkovali s polovinou Španělů. Jejich prezentace nakonec začala asi v jedenáct a moc jsem z toho neměla protože jsou všichni hrozně hluční a za každou větou začali zpívat něco španělsky.
Ochutnávka jídel byla tradičně super, měli tam něco sladkého a to bylo úplně boží. Chutnalo to jako palačinky s krémem a politý to bylo čokoládovou polevou. Tak jsme to Sáře pochválily, škoda že už byla tak moc pod vlivem, že nám nebyla schopná přesně říct, z čeho se to skládá nebo jak se to jmenuje.
Diskošku nekomentuju. já sem nikdy nebyla vyloženě anti-diskař, jenom jsem nikdy nechápala, jak to někdo může poslouchat. A pak jsem se začala bavit s M.  chodit s ní do disco klubu kam jsem se zapřísáhla nechodit. Tam jsem poznala P. a to byl definitivně konec. Navíc tam mají nejlevnější pití.
To mi připomíná, že jsme tam slavily s M. Halloween. Rsp. v hospodě vedle byla halloweenská párty, kam jsme přišly převlečené. Ona za čarodejnici, já za mrtvou nevěstu, dvojka k pohledání. Škoda že se tohle nedělá častěji, docela se mi líbilo, mít rozmazaný oční linky a rtěnku a nemuset to řešit. Nicméně nás to tam dost nebavilo, navíc M. tuhle hospodu nemá ráda (protože se tam scházejí samí metalisti a anti-diskanti), tak jsme samozřejmě stejně skončily u toho disca a levného pití. Whores. Tam na nás už ošem koukaly jako na blbečky, pořád jsme maloměsto, kde slovo Halloween lidem nic neříká.
Haha, pointa měla být, že nechápu jak se to stalo, ale začalo mě to v těch disco klubech bavit víc, než v děsně rádoby intelektuálských hospodách pro elitu/hipstery. No nic.

Španělský večer/noc ve mně každopádně zanechal nějakou pozitivní náladu.
Dneska jsem se konečně odhodlala upozornit na svojí osobu Přemka (jo, tykáme si; ne, neví o tom) takže jsem mu zodpověděla na otázku, když všichni ostatní se rozhodli ho trápit a nereagovat. Nechtěla jsem aby si o nás vztahařích, ještě ke všemu britskoamerických, myslel, že nevíme která zěmě nemá ústavu. Samozřejmě, že všichni víme, že jí nemá Británie a kdo ne, tak je buď úplnej debil nebo úplnej DEBIL protože nám to asi desetkrát říkal minule na jiný přednášce. Haha, bylo to divné. Do té doby se koukal po celé posluchárně, žejo. Jenže pak se podíval opravdu na mě, žejo.
A v ten moment jsem se psychicky vrátila asi tak o 6 let nazpátek.
Mimochodem nemá snubní prsten, takže je buď nevěrný, nemá ženskou a nebo má ženskou ale nechce se vázat.
Každopádně, další seznamovací a zapamatovávací moment proběhl když jsme se potkali u bankomatu. Je mi vždycky nepříjemné když za mnou stojí čekající lidi protože vás to nutí spěchat navíc si paranoidně myslím, že všichni chtějí znát můj pin. Jenže dnešní vybírání z bankomatu bylo extra stresující a moje třináctka ve mně se zase přihlásila. Dokonce jsem na něj byla hodná a nevyžádala si účtenku, aby nemusel čekat tak dlouho. Dovedete si představit tu romantiku? Haha, dobrý, už mlčim.

Taky jsem se zapojila do diskuze na semináři.
Jsem zpátky ve fázi 'pravděpodobně se do letního semestru nedostanu' akorát jsem se s tím smířila. Když nám dneska Přemek řekl, že jsme tak nějak v půlce udělalo se mi mdlo při představě, že do zkouškovýho nabudou moje poznámky z politických systémů anglosaských zemí do dvojnásobného objemu. To jako fakt? Hmm, kdo mi to tvrdil, že jedna zkouška = jedna maturita?
Teda ne že by všechno co se učíme bylo nové, to vlastně vůbec ne, jenže jsou to věci, které vím, ale když je po mně někdo bude chtít bude mi trvat hodinu než si na ně vzpomenu. Už jsme se totiž odnaučila pamatovat si věci.
A taky nečtu povinnou literaturu... protože slovíčko povinná/ý vždycky všechno zabije.
Ale na svojí bílou ošklivou zeď už jsem si nalepila To do list a seznam hlavních měst světa. Dneska jsem si zvýraznila Nigérii jako jedinnou federaci v Africe. Navíc nás na ní sám vyučující upozornil, že to v testu bude určitě. Tak jo. Tak dík.

Je mi třináct a podobnost jmen a názvů předmětů v textu je čistě náhodná.
(protože bohužel tihle vyučující umí používat Google a dost možná líp než já, paranoia!)