úterý 29. listopadu 2011

Sit down

Stand up

Mám ráda pátky. Ani ne tak proto, že jsou to pátky. Mám je ráda proto, že je to jediný den v týdnu kdy jsem 'mezi svými' a je mi dobře. Ten předminulý pátek jsme s M. usedly na víno a někdy kolem jedenácté večer mi slíbila, že nás dá s Přemkem dohromady. Okolo půlnoci jsme nakonec dospěly k závěru, že by byl svět mnohem lepší kdyby se z nás staly lesbičky a utvořily dokonalý a harmonický pár.
Někdy po půlnoci jsme se dostaly na disko, vypily cizí kýbl Cuba libre, potkaly druhou M. a jejího přítele 'to je strašná stíhačka'. Z toho množství Cuba libre se mi udělalo nevolno, takže jsme strávily tak půlhodinku na čerstvém ledovém vzduchu kde jsme M. číslo jedna seznámily a nějakým chlapcem a ona tak podvedla náš vztah hned v zárodku.
Poslední pátek jsem strávila s W. a M. nejdřív na večeři v indické a potom v čajovně u vodnice a kao-šanu. W. jsem neviděla ... no asi od doby co chodíme na vysokou. Povyprávěla jak se taky musí učit hlavní města Afriky (akorát je narozdíl ode mě už umí). Samozřejmě jsme se nevyhnuly její svatbě. Prý musím přijít v bordó. Kde proboha seženu něco v bordó? No, čas mám ještě do června.
Stejně mi přijde neuvěřitelné, že se bude vdávat. Jenže jakkoliv je pro mě tenhle akt něčím naprosto nepochopitelným, u ní je to tak nějak normální. Stejně si jí nedokážu bez M. představit (v mém okolí existuje moc lidí na M) a bude to moje první svatba, takže se těším. Hlavně na ten třípatrový dort!

Můj život v Plzni je o dost nudnější nebo spíš průměrnější. Prostě chodím do školy, občas taky nechodím (poslední dobou čímdál častěji) chodím ze školy a chodím po obchodech. Letos jsou všechny obchody nějak nudné, nezajímavé. Stěží jsem byla schopná vybrat si něco pro sebe. Pro ostatní naprosto tápu. Jen pro M., která miluje žirafy jsem narazila na žirafí náušnice. (které bych si nejradši nechala)
Včera jsem se byla podívat na trhy, koupila si svařák a pohladila si poníka a kůzlata (ovce ke mně odmítly jít, šly mrchy jenom za lidma s jídlem) užívala si toho náhlého přílivu tepla a slunce, hákla angličtinu a šla se prospat. Mimochodem v menze byla koprovka, což podtrhlo dokonalost včerejška.
Na dnešek jsem se (jako na každé úterý) těšila. Dokonce jsem si dobrovolně přivstala, natočila si vlasy a vyrazila s předstihem na Přemka,


který nepřišel

Moje nálada se potopila
Místo něj přišel náš vedoucí seminářů, který je sice fajn, ale NENÍ TO PŘEMEK! Čistě teoreticky bych to přežila protože dva týdny bez Přemka jsou sice zlo, ale ... Horší je, že už ho v letním semestru mít nebudeme. A zimní semestr končí za chvíli. No more Přemek. Teda teoreticky se můžu zapsat na některý z jeho předmětů, ale zaprvé v LS neučí nicmoc zajímavého a zadruhé jeho kurzy navštěvuje v průměru tak dvacet lidí a takový sebevrah fakt nejsem.
Zdevastovaně jsem odešla na oběd, neměla jsem na nic chuť tak jsem si vzala jakousi omáčku, přežvýkala jí, málem mi z tácu spadla sklenička a šla jsem si sednout před posluchárnu s dvouhodinovým předstihem. Dokonce jsem chvíli uvažovala že bych se šla podívat na přednášku druháků z východoevropských studií, ale vzhledem k tomu, že jí přednáší nejvyhlášenější *** katedry jsem to radši nechala být a usadila se na své oblíbené místo, což je výklenek hned u dvěří a začetla se do politické geografie. Co se týče četby povinné literatury jsem teď docela svědomitá. Bohužel se to nedá říct o učení. Pořád umím jenom hlavní města Evropy a obu Amerik a pět prvních stran poznámek a to ještě ne tak docela protože občas se mi jména těch politologů dost motají. Zkouška je přesně za dva týdny.
Na přednášce mě pak dostatečně urazil tím, že kdo nezná jméno XY (úspěšně jsem ho zapomněla) nemá na téhle škole co dělat a že s někým takovým se nebude vůbec bavit. Soudě dle výrazů ostatních je nás tam takových idiotů ale víc, takže fajn.
Téměř každou přednášku si dělá srandu z právníků, kteří neustále chodí k nám a zmateně zjišťují, že Kurdistán asi s právem nijak nesouvicí. Mojí teorií je, že chodí do školy tak málo, že ani na konci semestru neví kde mají přednášku. Právníci no. Hlavně, že chodí pořád v kvádru.

A jestli bude Přemek příští týden chybět, tak s ním definitivně končím! Slyšíš Přemku? Koukej se vrátit ze své zahraniční cesty (=dovolené) jinak přijdeš o jednu stalkerku a to přece nechceš.

3 komentáře:

  1. Svatba? Taky je to slovo pro mě jako z jiného vesmíru. Ale tak, když se mají rádi (a neděsí se), tak proč ne.
    Snad se Přemek vrátí. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Já mám tolik věcí v bordó, už jen proto, že to je má nejoblíbenější barva.... hm, no... bordó, já nevím, zkus dres lotyšské hokejové reprezentace :D
    Mně se tak nechce na vysokou, jak to tu čtu...

    OdpovědětVymazat
  3. To je roztomilé :)
    Huh, svatba! Nedovedu si představit, že bych se teď vdávala (i když jedna moje spolužačka to udělala v srpnu a teď začátkem ledna má porodní termín, blázen!), ale šla bych se klidně na nějakou podívat :)

    OdpovědětVymazat