Dobré úterý

Samozřejmě!
Po dvou týdnech proběhlo shledání s Přemkem, bylo to shledání šťastné, dojemné a především jednostranné. Ale i'm ok with it.
Zaznamenala jsem několik změn, předně změnil šálu. Místo tašky přes rameno přišel s batohem (ale ne takovým batohem, který bývá terčem kritiky na módním pekle. Obyčejným černým batohem, očividně má rád černou barvu !) Když se vysvlékl, všimla jsem si i jiných hodinek (digitálních) a taky se mi zdá, že trochu změnil účes. A podbral se dneska na nose jenom jednou.

Můžete si myslet, že jsem divná, když se věnuju takovým věcem, místo toho abych ho pořádně poslouchala. Pravdou ale je, že jeho přednášky jsou vlastně docela nuda. Takže se mi často stává, že ho přestanu v půlce myšlenky poslouchat a radši ho zkoumám. Z toho plyne, že si za všechno může sám.

Aby toho nebylo málo, dva dny za sebou se mi zdálo o vedoucím katedry, který mi nikdy nepřišel sympatický. Pravděpodobně to bylo tedy tím, že z něj mám strach. Jenže pak se mi o něm zdálo. Zdálo se mi, že jsem měla soukromou přednášku, kde nás bylo zpočátku asi patnáct a nakonec jsem tam zůstala jenom já a ještě jedna holka. A on vykládal vtipy, jak to tak rád dělá i v reálu a byl hrozně milý a prostě úplně jiný, než co se o něm povídá jaký je doopravdy. A já se ho přestala bát a začala si namlouvat, že ta jeho zkouška nebude tak těžká. Že to se o něm katedrou jenom šíří drby od těch zhrzených zakomplexovaných lidí co je u zkoušky vyhodil. Nezachránil to ani sen, který se mi zdál na dnešek, že nám rozdal testy, které nebyly tak těžké, ale dal nám na to tak málo času, že jsem ho nesihla včas napsat. Prostě ne. Přestala jsem se ho bát, přestal mi vadit a po dnešní přednášce jsem ho i začala mít ráda. Ačkoliv je mi jasné, že kdyby věděl o mých znalostech, tak mě okamžitě vyhodí.

Naopak, koho jsem přestala mít ráda (a vlastně jsem ho nikdy moc ráda neměla) je pan H. což je typický arogantní idiot, kterého to očividně ani nebaví přednášet, neumí ani pořádně formulovat věty, sám často neví co říká a ještě se k nám chová jako k debilům. Nevím jestli jsem měla štěstí nebo prostě jenom neumí dobře zformulovat, co tím vlastně myslel, ale někoho málem poslal před komisi kvůli 'doslovnému přepsání článku' Pod tím si představím Ctrl+c Ctrl+v z google translator. Protože já ve všech 10 monitorizích taky pouze přepisovala článek. Ani nevím jak jinak by to šlo udělat. Jediné co měním je v podstatě slovosled a některá slova nahradím za jiná, něco zkrátím, něco rozšířím, něco opíšu trochu jinak, ale pořád to do značné míry kopíruju. Fakt by mě zajímalo, jak ten článek vypadal, že ho označil de facto za plagiát.
Pravděpodobně budu u tohoto člověka psát bakalářku. Už se na to moc těším.

No takže asi tak. Můj život je zoufale nudný a dost mi připomíná tak měsíc před maturitou.
Všichni mí spolužáci už mluví o tom, co všechno umí a co ještě neumí a co už přečetli a co ještě přečtou. A já jsem tradičně ve stavu neotřesitelného klidu jak si přál Pyrrhón z Élidy. Je to až za týden. To je docela dost času.
Přinejhorším si odložím zkoušku s Přemkem na 23. v pět odpoledne a domů pojedu na Štědrý den. Aspoň se s Přemkem rozejdu ve zlém a nebude mi v letním semestru chybět (bude) Už ho uvidím jenom dvakrát, možná třikrát.
TO je ta nejdepresivnější věc na celém zkouškovém období.