Kterak vesničtí burani město jeli objeviti

Nemám ráda školní výlety, zvlášť né ty do Prahy, když jedete se samými mužskými učiteli.
Jo to naše třídní, to je rozchod tak na hodinu a půl, přičemž dostaneme ještě druhý, alespoň na hodinu, dokonce i mimo Václavák, takže i ti chudší z nás, se dostatečně vyžijí a nemusí chodit žrát jenom do mekáče, případně si sjedou vyřídit potřebné záležitosti na Anděla, v klidu se převlečou na záchodkách a dojedou zpátky k Národnímu divadlu. Navíc, chodíme po záživných atrakcích. Kafkovo muzeum a Sluha dvou pánů asi vítězí mezi všemi výlety pořádanými do Prahy.
Ale dnešek?! Bolí mě nohy, mám skvělý předpoklady mít chřipku ( protože autobusák nejdřív pořádně zatopí a potom pustí klimatizaci ) O katedrále sv. Víta si zas nic nepamatuju protože jsem se soustředila na svoje odmrzající prsty na nohou, v senátu zas bylo teplo, na Malý straně zase zima, v poslanecký sněmovně zase teplo, v kryptě zima ... no asi jako v kryptě a v kostele byla zima jako v kostele. Ačkoliv byla každá část programu zajímavá dohromady to tvoří jenom bolest nohou / protože tramvaje se u nás nevedou / a moc informací.
Přínos? Pravoslavné kostely nemají svěcenou vodu ale nádoby s pískem u každého obrazu, obrázku a vchodu.
Parašutistům se divím, že se z té tmy, zimy a vůbec, z pocitu, že přebývají u mrtvol nezastřelili už dávno před tím, než je našli nacisti.
Lepší je být senátor než poslanec
Pokud chci něco mít z významných památek matičky Prahy, vydám se na jejich zkoumání v zimě
Pan Valdštejn byl sice velice významný pán, ale na můj vkus měl krapet divný vkus
Nikdy nepochopím, proč se největší atrakcí stává McDonald / jsme z vesnice no... /
ale nebudem všem křivdit, já jsem zas oblbnutá rádobyexkluzivitou Starbucks, jejich kafe mi tolik chutná stejně jenom proto, že vnitřně chci aby mi chutnalo

a zítra mě zas čeká několik hodin v autobuse.
A tak
Nic