Existuje žába, která není princezna

Wishlist / Nečekejte žádná intelektuální a chytrácká přání, jsem materialista a baví mě to /

• Potřebuju plesové vybavení. Šaty, divně se třpytící triko, top nebo cokoliv, co budu moct v únoru použít
• Boty na podpatku. Protože už jsem vyrostla ze všech těch image 'módaměnezajímájájsemnaprostoprotivšemukonvenčnímuamámsvůjfríkůlinskýstyl' Naopak se mi začalo líbit vše, co je typicky ženské. A proboha jsem asi nemocná, ale já ty podpatky fakt chci.
• Klub rváčů od Odeonu. Mám verzi od Volvox Globator, je to paperback, / už jsem vám říkala, že miluju paperbacky?? / překlad mi vyhovoval, ale já to prostě chci protože jsem zvědavá na jiný překlad.
• Nový telefon, který lze použít i jako přehrávač protože ani jedno už nefunguje tak, jak by mělo. Jenže nemám šanci dokud si nezačnu vydělávat. Jsem extrémně náročná na paměť. Promiňte, ale míň než 10GB mi prostě nestačí.
• Když jsme u kapacit paměti. NUTNĚ potřebuju externí harddisk. Moje filmotéka /rozuměj posedlost stahovat filmy a pak se na ně nedívat/ zaplácala skoro všech 500GB a nutí mě to mazat seriály. Jenže co když se za pět let budu chtít podívat na HIMYM od začátku? Budu to muset znova stahovat!
• Chci nachos a sýrovou omáčku ze Cinestaru. Hned! 
• Chci nový šatník. V létě jsem měla málo tílek, tak jsem kupovala tílka. Teď mám samá tílka a žádná trička. Chci slabé příjemné svetry×trika co se dají nosit přes něco. Protože ikdyž na svojí postavu bych toho měla vrstvit co nejmíň prostě se mi to líbí.
• Chci knihy, kávu, malý notebook 'do kapsy' diář, který by mě konečně uspokojil, chci křeslo na čtení, pořádnou knihovnu, velkou postel, vlastní vodnici, mísu ovoce, byt, velkou televizi, elektrickej otvírák na konzervy, dobré zdraví, nízký cholesterol. Chci to všechno, Chci si vybrat život. Protože Renton má heroin, já ne.

Napsala jsem si seznam věcí, které musím udělat do konce února. Nedá se říct, že by byl krátký a nedá se říct, že bych veřila jeho splnění. Ale mám seznam a to je důležité. Já prostě miluju vytváření seznamů.

Chodit do školy je teď extra náročné. Je to k ničemu protože kromě ZSV a dějepisu už se vlastně nic nového nenaučím. Mě to deprimuje. Sedět tolik hodin a dělat, že poslouchám. Kdybych si alespoň na všech hodinách mohla číst jako na matematice. Integrály jsou většiou pro maturanty, ikdyby nebyly, nemám šanci je pochopit protože jsem chyběla na začátek výkladu. Jakmile chybím v matice na začátek výkladu, nejsem schopná to později pochopit.

Včera jsem si udělala první oddíl otázek, konkrétně z politologie. Měla jsem správně 129 otázek ze 160 a to uspokojilo mé ego. /Moje babička to totiž vzdala po 30 otázkách! / Nicméně když jsem potom tak nahlédla do ekonomie, moje ego zase splasklo. Prosimvás polovinu věcí jsem ani v životě neslyšela! A jestli bude v rámci ZSV logika tak ty testy někomu omlátím o hlavu. Není pravda, že není pravda, že žádná žába není princezna. Co se stane když to znegujeme? Bude pravda, že není pravda, že žádná žába není princezna?
Celý ten systém SCIO mi přijde diskriminační. Na humanitní vědy mířím proto, že jsem jednoduše debil na matematiku tak proč to po mně všude chtějí? Analytické myšlení, kritické myšlení, kvantitatitvní myšlení, abstraktní myšlení? Vždyť já ani pomalu nevím, co znamenají ty pojmy.
A vůbec nejdivnější je, že mi dělá větší problém porozumět českému textu než anglickému. Tak kde udělali soudruzi z NDR chybu?

Použila jsem rtěnku. Jsem definitivně jiný člověk...

A tohle, inu tohle jsme 'my'