Like a hummingbird

Docela bych teď chtěla nějakou depresi.
Respektive chtěla bych mít vůbec čas na svoje debilní myšlenky, co mě každej podzim provází. Jenže já na to čas fakt nemám.
Sotva se vzpamatuju ze psaní seminárky o Soudním dvoře, musím psát esej o globalizaci, ani jedno mi pořádně nejde, mám pořád debilní rýmu a bolí mě záda z toho věčnýho tahání tašek a noťasu a blbejch poslucháren na právnický fakultě (jako řeknu vám, už se nedivím, že si právníci v Plzni ty tituly kupovali protože při představě, že sedím každej den v tý otřesný posluchárně, ze který hrozně bolí záda, nemám kam strčit nohy a tak... to bych si ten titul taky radši koupila)
Prostě nemám čas vůbec na nic.
Ale v jistých ohledech mi to vyhovuje protože moje výmluvy jsou pak podložené výmluvy.
Ale jo, zas mezi sebou můžeme bejt upřímný. Minulej tejden jsme se s holkama pořádně nažraly v indický a pak ještě zamířily do čajovny, kde jsem vymýšlely jméno pro kočku I. a napadala nás jen taková supr jména jako Chrchel, Čumocas nebo Ocasočum. Vysokoškolský způsob zábavy, if you know what i mean.

Mám neuvěřitelně sprostý sny. Jakože sprostý je, že se mi vůbec odvažujou zdát. Protože pak si takhle sedíte na semináři, přestanete vnímat a místo toho analyzujete svého vyučujícího a přemýšlíte, jestli se vaše sny shodují s realitou. Jestli má taky tak hezké klíční kosti a ty další věci... Přemýšlíte, jestli by vám taky nosil tulipány a vařil k snídani kafe a tousty s fazolema v rajčatový omáčce.
Miluju nedostupný věci.
A dostupný věci mě absolutně nazajímaji. Asi proto, že jsou dostupný.
Jezdím teď dost často po večerech do Tesca. Jsem schopná chodit půl hodiny po Tescu, číst etikety a přitom si nic nekupovat. Asi nějaká zvrácená forma relaxace. Stejně si pak vždycky koupím čokoládu nebo donut nebo kofolu nebo máslové houstičky nebo jinou nezdravou věc, kterou si úplně poseru svůj relativně zdravý jídelníček.
Ale dneska ne, dneska jsem si koupila jenom kilo mandarinek za deset korun. A taky tousty z Anglie a bílé fazole v tomatové omáčce (za 4,80 a to ani nejsou prošlé, jsem zvědavá, jak hnusné to bude. Ale kdyžtak mám ještě jedny asi za dvacku) Takže ikdyž nespím se S. ani mi nenosí tulipány, tak si můžu alespoň dát to kafe a tousty s fazolema.
Jo, můj život je jenom o škole, jídle a mých perverzních snech.

Ale jestli vám můžu něco doporučit, tak je to Alex Clare. Takovej noej hipstr objev nebo tak. Ale Humming Bird, Up All Night, Too Close a Hands are clever jsou takový pozitivní věci, u kterejch si poklepáváte nohou a tak. Třeba se vám bude líbit. A je to Brit. Zrzek.