Sialolithiáza

Haha, hehe, hoho

Jo, kde začít
Asi tam, co jsem přestala.
Moje pondělní zkouška, na kterou jsem si spletla cestu, dopadla dobře. Teda spíš chvalitebně a tím pádem už jenom jedna, jedna jediná mě dělí od prázdnin.
Zatím to ale vypadá, že si na ní dost počkám a budu jí muset udělat hned na první pokus.
Ono mi to štěstí totiž nemohlo vydržet ještě o dva dny dýl.

Z uzlin se vyklubaly slinné žlázy. Pravděpodobně kamínek ve slinné žláze (něco jako ledvinovej a žlučovej kamen, akorát někde pod jazykem) a nejlepší na tom všem je, že jestli se tam opravdu někde nachází (odborně je to rezistence, ne kamínek) tak se nachází někde hluboko a daleko. Tak, že se nedá nahmatat prstem (ani když vám primář strká prst tak hluboko, že vám skoro spustí dávící reflex) Nedá se to ani vyplavit (injekcí s kanylou, kterou vám strčí do vývodu té slinné žlázy) ani vymáčknout (tlačí vám na už tak bolestivou bouli pod bradou) Nezobrazuje se to na rentgenu, nezobrazuje se to na ultrazvuku, takže závěrečná diagnóza 'nedá se to ani potvrdit ani vyloučit' mě fakt rozesmála. A ještě víc hystericky smát se mi chtělo, když mě poslali na vyšetření do Plzně.
Takže já v úterý z Plzně odjela domů, odtud mě poslali na vyšetření do budějovic (V Českých Budějovicích by chtěl žít každý!) tam mě poslali zpátky domů, ať přijedu ve čtvrtek, až tam bude primář a pan primář (hrozně smrděl kouřem) mě poslal do Plzně.
Protože nikde blíž lidem nestrkaji do slinný žlázy endoskop
Do dneška jsem statečně držela. Ani to strkání drátů někam pod jazyk mi moc nevadilo, ale až mi tam zítra (snad) budou zavádět endoskop? Já vim, že dneska už jsou tyhle věci děsně miniaturní a tak, ale že bych se toho nebála ani trochu, to bych kecala. Ale třeba mi to nějak umrtví, ne? Já si to moc neumim představit. Ale zas do úterka jsem ani nevěděla, že existuje něco jako vývod slinných žláz a už vůbec by mě nenapadlo, že vám do něj můžou píchat drát, ale můžou no.

Jako prozatimní léčbu musím kromě antibiotik cucat hodně bonbónů a pít hodně vody.
Po celém dni cucání bonbónů mě skoro bolí zuby (mám taky kaz, ale to je na stomatochirurgii překvapivě vůbec nezajímá) a kartáček jsem si nechala doma XD Achjo.

Ale to mám všechno za to, že mám ráda vůni nemocnic a lidi v bílých pláštích. Mám takovou teorii proč mám ráda (mnoho) doktorů. Kromě toho, že jsou někteří hezcí, se o mě všichni zajímají. Protože musí. Asi si tím kompenzuju ten nezájem 'obyčejných' lidí.

Jak moc zoufalé to je?!

Jdu radši spát. Čím dřív to bude za mnou, tím líp.
Když se ke mně štěstí vrátí, třeba večer stihnu i tu rozlučku se svobodou. Ikdyž nebudu moct pít alkohol.