Občas mám chuť být naivní, jako asi poslední tři dny. Chovám se naprosto nesmyslně a je mi to trochu jedno. Trochu úplně. As long as it's fun.
Včera/dneska jsem zcela nesmyslně kývla na nabídku jít do mé nejmíň oblíbené hospody s jedním z mých nejvíc neoblíbených lidí asi jenom proto, abych měla zítra o čem mluvit s P. Budeme si říkat jak to stálo za hovno a jací jsme společenští vyvrhelové.
P. usnul na pohovce vedle našeho stolu a já si okamžitě vzpomněla na tenhle nejtrapnější moment mého života, jeho smradlavé nohy jsou proti tomu nic. Ale to už je minulost, dávná minulost.
Chovám se trochu sebedestruktivně, abych si dokázala, že jsem naživu. Baví mě to a nehodlám s tím přestat. As long as it's fun
Strašně smutné je, že se z toho nemůžu vypsat protože polovina mých čtenářů jsou kreténi, kteří by to všechno řekli dalším kreténům a nakonec bych byla za kreténa já. Nebo je to tím, že se sama za sebe stydím, za to, co dělám, za to, že se chovám jako ta čtrnáctileté holka, která tenkrát poznala Zuba, která byla dva měsíce nejšťastnější na planetě a potom půl roku na sebevraždu.
Vím jak to dopadne, už jsem to jednou zažila, ale dělám to znova. As long as it's fun.
Že nic nechápete není vaše chyba.
Well, asi mi na tom všem příliš záleží než abych si to nechala zkazit všema těma lidma, který jsou mi v podstatě u prdele.
Dobrou noc teda.
Já ti asi docela rozumím ;)
OdpovědětVymazat