She's lost control

Again




Kompenzuji si nedostatek emocí uměním

Zatímco loni jsem v tomhle pocito-prázdnu objevovala uličky Prahy, teď chodím na divadla, na koncerty, na výstavy a řeším věčné finanční dilema jídlo versus umění
(a zatím se mi docela daří si občas i dopřávat bagely ze Spencera s avokádovou pomazankou a vejcem/burákovým máslem a džemem)

Ze Skvělého nového světa a Odtržení jsem měla trošku depresi
Zrní umí i divadlo. Teda hudební doprovod k divadlu (ale alternu prostě stále nechápu)
Toyen nekreslí jen přisprostlé obrazy. Bezesná noc a Nebezpečná hodina
Na koncert Petera Hooka jsem přijela pozdě (protože všude chodím buď strašně brzo nebo pozdě, nikdy na čas) a stála frontu skoro až od Václaváku. Ale přišla jsem jen o jeden song New Order a ještě našla strašně supr místo
Slyšela jsem Decades. Shadowplay. She's lost control. Love will tear us apart. Všechno. Celý Control a celý Unknown pleasures a uvnitř jsem celý ten koncert probrečela
Napůl radostí a napůl zoufalstvím.
Something so good...

Afterparty v Chapeau a tentokrát to nestálo za nic, tudíž můj život se asi ještě nemění
(ale proč se pokaždý-naprosto pokaždý najde v Chapeau někdo, kdo mi říká, že se mám víc usmívat protože vypadám smutně?!)
Volné pondělky v Roxy jsou taky supr
A v neděli jdu na přímý přenos Hamleta, protože boží Benedict ♥

Taky se socializuji a jsem upřímná před kolegy
Snažím se nebýt tak asociální introvert
Ale stejně pořád odmítám, aby mi někdo koho znám dva dny dělal masáž hlavy
(ale klidně si beru do krabičky vege řízky s bramborovým salátem)

Lidi by se měli přestat divně dívat na lidi, co chodí všude sami
Nemůžu za to, že moderní doba nepřeje asociálům
Ne, to že jdu někam sama neznamená, že jsem zoufalec bez přátel (tak trochu), to znamená, že se prostě nerada dělím o své prožitky
A proto mě trochu děsí, že se plánuje hromadná výprava na Colours
(ale možná je to lepší, až se budu hroutit)
A proto taky plánuju, že se odtrhnu v Amstrdamu a půjdu někam sama

Alone is what I have
Alone protects me