pondělí 16. listopadu 2015

Jsme sami,
jako by nám někdo ublížil



Zas pádí listopad
a jelen bez hlavy
pořád krev na slabinách
hlavu uťatou

listo pády
Všechno je divné
Divně nezvyklé
Nějak se ztrácím sama sobě
Nebo se možná nacházím, kdo ví?
Ach, žádný neví!

Odchody
a příchody
Opouštění
a odpouštění

Budeme se třeba smát,
když myslíš,
že je čemu

Celá zoufalá ti píšu zprávy, že potřebuji obejmout
A tak koukáme na Samotáře
a ten tvůj lustr, co hází na strop překrásné stíny
Zase jsou dvě ráno
a my nemůžeme spát
protože jsme nešťastní,
ale ne zas tak moc

Rozchody
a nové začátky
Budeme bydlet

Vystoupila jsem z tramvaje, vůbec poprvé na tom místě
A hned jsem věděla, že to tam budu milovat

Každé ráno budu jezdit skrz vyšehradskou skálu
Každé ráno Vltava
Vltavo!
Úzké uličky a malebné domky
Tržiště s ovocem a zeleninou na rohu
"To je jak z Amélie!" "Žejo, myslím na to samý"

Vltava!
Takhle na podzim, těsně před soumrakem, je to krajně depresivně-melancholický pohled
Není to náplavka, kde je řeka na dosah
Tady vás od ní dělí víc jak dva metry, zdá se strašlivě hluboká, strašlivě temná
Temně svůdná
Svůdně temná
Všechny moje noční můry, ztělesněny Vltavou v Podolí
Až já se někdy utopím (a že se mi o tom zdá velmi často), tak jedině tady - je mi to jasné - je mi to souzeno

Postupně balím svůj život do krabic(e)
A odmítám vyhodit všechny ty kaštany - ani ty z Mnichova, ani ty ze Střelečáku a už vůbec ne ty z Drinopolu protože mi budou připomínat ten rok na Břevnově

Nevím co chci,
tak radši nechci nic
Sotva jsem dostala výplatu, tak nemám peníze
To mě teď asi následující měsíce čeká - daň za parkety a troubu
Ale nějakým způsobem si stejně kupuju lístky do divadel a na koncerty

Chybí mi Brit
Ikdyž co si to nalhávám
prostě mi jen chybí představa všeho, co by mohlo být
A pak taky jeho penis
Freud by měl ze mě radost

Trocha upřímnosti na dobrou noc

1 komentář: