Jak jsme se utopily v bahně

Tak jsem zpátky z RfP
Uf
Chci zpátky
A zároveň nechci - další noc ve stan už by moje zadnice a páteř nepřežila, další cigarety by zas nepřežily moje plíce, další bláto už bych na nohou mít nechtěla a došly mi náplasti na puchýře. Ale to je tak všechno. Jinak bylo letošní RfP v jistých ohledech nepřekonatelné. Ani netak kvůli kapelám, ale tak celkově. Atmosféra, malinovka, pivo, rum s colou a melounová vodka.
V pondělí to bylo všechno fajn, přijely jsme včas, vystály frontu na pásky, postavily stan a zajely si do Hradce nakoupit alkohol - jedno Lambrusco, pár kusů Frisca a jahodový šáňo. Večer jsme pak popíjely před stanem a bylo nám hej - teda alespoň mně jo.
V úterý se spustil odpoledne chcanec jak blázen, ale už se otevíral areál, tak jsme šly dovnitř prozkoumávat, na chvíli to přestalo, tak jsme zašly do čajky na vodnici a hle, začalo to nanovo. K dešti se přidal vítr a kroupy a měla jsme fakt strach, že to náš stan nepřežije protože i zaměstnanci čajovny měli co dělat, aby uhlídali ten obří stan. Ha, to jsme ještě netušily, co přijde.
Ve stanovém městečku se za tu dobu co jsme se schovávaly v čajovně vytvořil bahenní bazén a kamkoliv jste chtěli jít, museli jste přes bahno a louže. A pak se ve středu udělalo zas ohromné vedro. Ráno jsme byly nepoužitelné, tak jsme se vydaly zchladit do rybníka, stejně jako ve čtvrtek dopoledne a stejně jako ve středu v noci, po Prodigy, kdy byla všude tma jako v pytli a my se tam koupaly spolu s dalšíma holkama jenom ve spodním prádle a zvukovou kulisu nám spolu se vzdáleným festivalem dělala i kachna či co. Parádní vykoupání, po tom parném dni fakt bodlo.
Středa byla hrozně náročná. Někdy kolem poledne jsme se rozhodly načít se rumem s colou a bylo to v pohodě, dokud jsme se nerozhodly převléct ve stanu. V momentě, kdy jsme ho zaply jsme byly do minuty úplně opilé, z toho vedra. Vydala jsem se na Enter Shikari, kteří byli skvělí, super, úžasní a tak jsem směle vlezla i do jednoho circle pitu a odcházela propocená jak po zaběhnutí maratónu. To bylo teprve půl páté nebo tak. Po nich hráli Subways, na ty jsem vlezla někam doprostřed protože nikam blíž se mi nechtělo a vůbec nejhorší bylo, že jsem ten alkohol vypotila, takže jsem musela začínat pít nanovo. A občas jsem to obměnila malinovkou. Byli dobří, což o to, ale přecijenom to podruhé už nějak nebylo ono. Už to nebylo tak nové a super. Odešla jsem asi dvě písničky před koncem si stoupnout na Two Door Cinema Club. Na stagei kde hráli už bylo docela příjemné počasí a jejich koncert byl takový, no, super. Nemají moc vyloženě párty písniček, takže jsme všichni spíš jentak zpívali a tleskali do rytmu. Během poslední písničky (mojí oblíbené) už jsem se aktivně přesouvala zpět na druhou stage kde se chystali Franz Ferdinand. A ti byli naprosto úžasní. To drum sólo co dali na úplném konci bylo dokonalé, zahráli samé super věci. Hrozně mě potěšila Can't stop feeling. Exampla jsem poslouchala jen z povzdálí, nějak mi docházely síly a navíc jsem nutně potřebovala nabít telefon. Stejně od něj znám jen dvě písničky a obě byly dost dobře slyšet. I. mi pak před Prodigy nadšeně líčila, jak svedla boj o paličku a nakonec vybojovala polovinu XD Na Prodigy jsme se usadily na kopec, měli asi 40 minut zpoždění, ale stálo to za to- Světelná show dobrá, ale opět - viděla jsem je podruhé a prostě ... předloni se mi to zdálo lepší. Taky už mě nebavilo to neustálé 'my fucking prodigy people, all my fucking people, we are fucking prodigy...' ale když začal Omen dostala jsem prostě potřebu se zvednout protože na Prodigy se přece nedá jenom tak tupě sedět a poslouchat. Tak jsme vlezly někam mezi lidi a nakonec to bylo perfektní zakončení dne. Pak jsme se vydaly na tu noční koupačku.
Čtvrtek začal slibně. Dopoledne opět koupačka v rybníce, návštěva čajovny kde byl docela příjemný vzduch  a hlavně ta vodnice, že. Zaujali mě The Feud jejichž vystoupení jsme opět sledovaly z kopce, po nich byla výtečná Selah Sue a pak mi mobil hlásil, že bubeník Refused se zaseknul v Curychu a zrušili mu let. Byli přesunuti. Rozhodli jsme se navštívit hangár, kde kapely měly své DJ sety a zrovna jej měli The Feud. A bylo to super. Jeden z jejich členů vytvořil dlouhou "stonožku" a všichni jsme tam jak idioti poskakovali po celém hangáru, zpocení a přiopilí. Vlastně to byla dost slušná párty, za kterou vděčím několika melounovým vodkám. The Feud jsem ještě několikrát potkala po areálu a jsou to fakt moc milí britští chlapci :) Jednomu z nich se prý v noci podařilo v Hradci zakopnout o koš a ztratit batoh. Párty měla pokračovat s The Kooks.
No. Dokud nedal Luke akusticky Seaside moc mě to nebavilo, pak jsem pookřála a vzpomněla si na rok 2009, jak mě tehdy úplně dostali. Už jsem byla v dobré náladě, že ten koncert není zas tak špatný. Během jejich koncertu se vzadu za stageí vytvořil tmavý mrak, ale nikoho to nijak nevzrušovalo, dokud najednou Kooks neohlásili poslední song s tím, že se blíží velká bouře. Pořád ještě nezájem. Pak se to všechno seběhelo hrozně rychle, v půlce songu přestali hrát, utekli z pódia a někdo nám řekl, ať jdeme okamžitě pryč od pódia, že se na nás blíží 'mordor'. Hlavně nepanikařte. Jasně. Dav několika tisíců lidí se tlačil někam pryč, někdo občas křičel, zvedl se vítr a do 30 vteřin se spustil šílený déšť. Tak silný, že když jsem se snažila dostat co nejrychleji ke stanu, neviděla jsem ani na cestu, jak mi ten déšť padal do očí a já ho nestačila otírat rukou. Do toho všeho ten vítr a já jenom v krátkých šatičkách. Ke stanu jsme záhadně doběhly s I. ve stejnou chvíli a v nejvyšší čas protože náš stan už se zmítal v poryvech větru a vzduchem lítalo všechno možné, převracelo to lavičky a stoly u kavárny, zrovna v moment kdy jsem probíhala okolo a na tu milisekundu se mi mihlo hlavou, jak by to asi dopadlo, kdyby jí ten vítr pořádně smetl a přistála by mně na hlavě. Zážitek na pár let dopředu, to vám zaručuju. Asi za pů hodiny bylo všechno pryč, z nás normálně tekla voda proudem, celé stanové městečko střídala panika s opileckým odevzdaným smíchem, všichni řvali již zavedené "hovno - Ruby" a tak nějak jsme se vzpamatovávali z toho, co se vlastně stalo. Začaly se šířit informace, že to v areálu smetlo několik stánků s pivem, čajovnu a nikdo nevěděl, co se bude dít. Postávali jsme na runwayi a čekali před vchodem, na informacích nikdo nic nevěděl, security taky ne. Nikdo nebyl schopný nám říct, jestli je festival zrušený nebo pokračuje. Od saniťáků jsme se potom dozvěděli, že spadlo několik stromů mimo areál a sanity se odtud ani nemůžou dostat se zraněnými, ale že festival by měl pokračovat. Po půl hodině zmatků se za hlasitého jásotu brány znovu otevřely. Pohled to byl spíš smutný, nikde nešla elektřina, takže tma jako v pytli, jediný kdo fungoval byli číňani se svými nudlemi XD a neteklo pivo.
To co následovalo mě tak moc štve, že o tom nemám ani chuť psát protože bych musela používat sprostá slova , takže prostě ... kvůli naprosto debilnímu důvodu jsem prošvihla Skrillexe, který se ukázal jako frajer a ačkoliv nemohl odehrát set na velkém pódiu (prý životu nebezpečné) nabídl se, že zahraje alespoň ve stanu, který byl ale kapacitně omezen a my se dovnitř už nedostaly. Když teď koukám na ta videa na youtube, štve mě to o mnoho víc. Faithn No More a Orbital zrušili úplně a ztracený bubeník Refused se teda sice do ČR dostal, ale zas se kvůli popadaným stromům neměl jak dostat do Hradce. Fuck this shit. Bylo půl druhé ráno a nálada pod psa. Jen jsem se modlila, aby pátek nedopadl stejně. Ještě mi zbývali Crystal Castles!
I. mě v pátek ráno opustila  já se upřímně docela bála, že až to přijde večer znova, už to psychicky ani fyzicky nedám. Tyče od stanu se přecijenom divně prohýbali a navíc nám opilci chodící okolo zas někam odkopali kolíky od stanu (+si okolo stanu vytvořili bahení cestičku, fakt voňavoučké probuzení jsme měly) Ale nakonec byl pátek fajn. Sice jsem se tam už trochu nudila protože kromě těch CC nehrálo nic moc zajímavého, jedině tak The Asteroids Galaxy Tour. Pak jsem si došla koupit nové kolíky ke stanu, upevnila ho protože jsem na infu dostala onfo, že kolem osmé má přijít ještě větší shitstorm než ve čtvrtek. Tak jsem si řekla, že se tomu postavím čelem a když před Irie Rvoltés pořadatelé ohlásili, ať se jdeme schovat, že se bohužel blíží další bouřky, stála jsem už u stanu v pláštěnce vyzbrojená odvahou nechat se opět promočit až na kost. A ono hovno. Naštěstí šla každá bouřka jiným směrem ale podívaná to byla solidní. V kempu se zpívalo a hrálo na improvizované nástroje (lžíce, tyče od stanu, pet lahve...) Vítr byl docela v pohodě, pršelo jenom trochu a v půl jedenácté už jsme vesele čekali na Crystal Castles.
A to byla taková audiovizuální extáze! až mě z toho bolely ušní bubínky. Bohužel jsem to nevychytala s obuví tak jsem se postupně radši odklidila ze třetí řady někam dozádu, aby mi taky nějaké boty ještě zbyly protože zbytek byl na vyhození. Hlavně když Alie vlezla mezi diváky a každý si chtěl sáhnout se rozpoutalo peklo, šla jsem ze strany na stranu a sotva se držela na nohou. Zakončení RfP geniální.

Takže tak, ve zkratce. Zážitků mám ještě dvakrát tolik, třeba jak jsme cesotu od rybníka v půl jedné potkaly tourbus s britskou poznávačkou a dohadovaly se, kdo tam asi sedí. Bohužel měly ty busy tmavená skla, tak jsme tomu někomu alespoň zamávaly a šly dál.
Nebo jak jsem tam včera potkala svou první lásku ... s dítětem. Malým blonďatým harantem tak okolo tří let a jeho ženou. Z toho mi popravdě bylo všelijak a jen jsem přemýšlela, jestli mě taky poznal. Asi ne. Už je to dávno.
Taky tam byla taková spousta úžasných chlapců a mužů a cizinců a prostě jsem každých pět minut milovala někoho jiného *facepalm*
Nebo jak jsem tomu blbci za mnou začala důrazně vysvětlovat, že prorazit tu 'zeď' ze securiťáků fakt není dobrý nápad, že se nehodlám nechat ušlapat až se ten dav za mnou bude snažit dostat na Skrillexe.
Nebo jak se mi jeden muž z ochranky došel ochotně zeptat, jestli si můžu zakoupit ty kolíky od stanu.
Nebo koupání ve fontáně v Hradci
Nebo jak jsem chtěla z pomazánkového másla vylít přebytečnou vodu a místo toho mi celé vypadlo z té krabičky a hnilo nám před stanem.
Nebo jak mi v tom prvním dešti odletělo mýdlo na stan sousedů a pak tam hnilo protože jsem se ho štítila dotknout jak bylo slizké.
Nebo jak jsem strávila celé páteční dopoledne zabíjením pavouků ve stanu protože mi tam I. nechala mokrou ponožku a to se jim asi tuze líbilo.
Nebo jak jsem vyděsila jednoho kolemjdoucího opilce, když na něj 'promluvil stan'
Jak jsem to pojala i jako gastronomický festival nezdravého jídla. Bože, ten tukem nasáklý langoš byl tak dobrý! A ten nepropečený hovězí burger! A tortila, o které mě 'kuchař' ujišťoval, že bude pálivá a ještě dodal, že má rád když maji lidi rádi ostré jídlo ... a která potom nepálila ani trochu. Nebo ta pizza, která nám v tu jednu ráno první den udělala fakt dobře. Nebo to máslové kuře s rýží! To byl naprostý favorit, skvělá indická jenom za 85,- Hot-dog udělej si sám a prostě. Nebudu radši stoupat na váhu.
Od Google+ mám RfP tričko, které můžu nosit ledatak jako noční košili, ale přemýšlím, že bych ho nějak ustříhla nebo jinak využila.
Koupila jsem si tašku protože jsem taškový úchyl
A konečně jsem někde sehnala přívěsek netopýra!
Ještě jsem chtěla krysí naušnice, ale vyprdla jsem se na to

Dneska ráno jsem vstala v 6 (samovolně), sbalila se, odjela a dala si dlooooouhou sprchu, abych se zbavila všeho toho bahna.
A hádejte co.

Už je červenec 2013?!

Ti co čtou tuhle větu si zaslouží lízátko. Možná dodám i pár bahenních fotek, teď se jdu vyspat. Jsem zvědavá, jestli mi bude pořád dunět v uších z těch Crystal Castles, protože to byl fakt zážitek, který mi zruinoval miliardy sluchových buněk :D
Jo a krásné prázdniny i vám