Introduction necháme na příští týden

Článek, který se chystám napsat, by jste pravděpodobně čekali od nějaké třinácty, ale zahoďme předsudky. I ve svých 19 letech v sobě mám pořád nějakou tu pozůstalost pubertálních stavů.

Aneb včera mi konečně začala škola. Ze středy od 18:20 do 20:10 nám posunuli přednášku na úterý od 9:20 což je super nejen proto, že končím ve středu místo v osm ve tři, ale taky proto, že je nás tam mnohem míň. Záměrně nepíšu co je to za předmět, ikdyž zkušený stalker si stejně dokáže zjistit co mám na mysli a především koho mám na mysli. Říkejme přednášejícímu například pan P.
Pan P. přišel asi o 20 minut později, zmatený asi úplně stejně jako my (o změně rozvrhu nás informovali na nástěnce v pondělí večer) aniž by věděl, co to tam vlastně má za studenty. Z jeho hodiny jsem si odnesla především tři věci: Mám číst beletrii a ne jenom skripta, mám hodně cestovat a mám se naučit třeba korejsky.
Dalším důležitým poznatkem je fakt, že mě tento předmět bude určitě bavit. Zaprvé jsem celé dvě hodiny věděla, o čem je řeč a zadruhé, pan P. je velice pohledný muž :D To je vlastně důležitější než cokoliv jiného. Nemohla jsem si vzpomenout koho mi připomíná, ale teď mi to docvaklo. Jednoho, už bohužel mrtvého, upíra z True Blood. Jojo, to je přesně on :D

Takže z první přednášky v mém životě jsem byla opravdu velice, velice nadšená.

Poprvé jsem taky navštívila menzu a dala si těstoviny se špenátem, které byly i na můj vkus málo slané a vlastně celkově bez chuti, tak doufejme, že dnešním segedínem si vylepší pověst.

Druhou přednáškou dne byla politická geografie, kterou sdílíme s politology = sdílím jí s I. Hned nazačátku jsem zjistila, že její vyučující má trochu zkreslené představy o mých znalostech z dějepisu protože co byla a kdy byla sedmiletá válka už si nepamatuju, vím jenom, že už jsem to někdy někde slyšela. Ohledně mých znalostí mapy světa ani nemluvě, abych jako jentak z fleku vymyslela hlavní město Somálska mi taky nehrozí. Zbytek přednášky byl fajn, ale jak bylo řečeno, šlo o úvodní hodinu. Charakteristiku moci a suverenity si ještě ze ZSV docela pamatuju. Aspoň něco.

Iniciativně jsem doprovodila I. do univerzitní knihovny a vypůjčila si knihu, která se interně nazývá Bible a která nesmí být citována v žádné seminární práci. jak jsem se dočetla v sylabech. Mimochodem používat v seminárce minimálně 7 zdrojů, to bude taky docela sranda. 7 knižních zdrojů jsem měla v seminárce ze ZSV, jenže na seminárku ze ZSV jsem měla čtvrt roku.
Nesměle jsem taky nahlédla do anglické literatury. Zděsila jsem se a radši jí vrátila zpátky. Depresi si nechám až na čas, kdy se z toho budu muset učit.

Dneska od 9:20 mě čekal seminář z angličtiny, což je předmět, kterého se děsím nejvíc ze všech.  (Hm, no dobře, možná se víc děsím metodologie protože to bude, jak jsem pochopila, akademické psaní ) Jazykové učebny jsou malé. Konkrétně ta naše má 28 míst a nás je přes šedesát. Takže dnešní výuka vypadala tak, že profesor s divným jménem, říkejme mu třeba A., přišel, oznámil nám, že tady se vlastně učit nebudeme, že dneska jenom uděláme křížek ke svému jménu a do příští hodiny se ZČU pokusí pro nás najít jinou třídu.
pan A. je mimochodem taky pohledný mladý muž. Začínám se bát, že se mi všichni vyučující budou líbit, já si je zplatonizuju a oni se pak ukážou jako podlé svině :D

Vyučující přednášky, kterou mám mít v jednu je nemocný, takže to zase odpadá = dneska mám opět celý den volno a mám tendenci jít večer na předmět pana P. jenom tak ze srandy :D
Zítra mi opět jedna přednáška odpadne, takže končím v jednu a na burzu skript v pátek se asi vykašlu a jedu domů protože na koleji nesmím stahovat torrenty a taky bych se tu musela nudit celý čtvrtek odpoledne a pátek dopoledne.
A pozor, zítřejšímu vyučujícímu je 27 (jsem nechutně nechutnej stalker, já vím :D ) a jestli to bude pohledný mladý muž, tak radši rovnou přestanu studovat. Vlastně budu mít jenom jednu jedinou profesorku. Ahahahaha.
Pomoc :D