pondělí 28. února 2011

Are you hoping for a miracle?

Slíbila jsem si, že se budu tento týden učit, ale most likely se k tomu vůbec nedostanu
protože mě to nebaví.
Po měsíci se mi povedlo úspěšně dočíst posledních sto stran Žertu a opravdu jsem na sebe pyšná protože mě to vůbec nebavilo. / hm asi je to i tím, že jsem viděla film a věděla jak to dopadne /
Teď se prokousávám Procesem a vůbec mi to nejde protože K. zatím nemá žádné vlastnosti a nechovám k němu žádný vztah a to je pak těžké...

Že je můj sociální život v troskách poznám podle toho, že když se po třech týdnech vidím s kamarádkou a ona se zeptá co nového, já jen pokrčím rameny a řeknu že vlastně nic.
Jsem nadopovaná a strašně smrdím višňovou vodnicí.
Když jsem u těch pachů, dneska jsem zjistila, že mi dělá problém používat jednu vůni, která je spojená s určitým obdobím loňského roku. Prostě mi moc připomíná některá má životní selhání.

A dneska jsem svěřila život do rukou o půl roku mladšího člověka. Umí řídit. A hlavně, má svoje vlastní auto a kdo by nezáviděl vlastní auto. Navíc jí ukazuje dny ve francouzštině :D

Nemyslete si, že nedělám vůbec nic. To zas ne. Navštívila jsem přednášku, která mě nebavila protože jako ateista nedokážu pochopit ten zvrácený názor, že není nic divného na křesťanství v Asii ( když se rozhodnu že budu budhista, asiati se mi taky vysmějou ) Asi stejný pocit mám u Afriky a naprosto nejúsměvnější bylo to... kolonizátoři se k místním chovali poněkud nepatřičně. Proč to zlehčovat, chovali se k nim jako prasata a fakt se nedvím té odtažitosti. Já taky nemám ráda němce a rusáky ( promiň Kví-kví :D )... prostě je to moje nároní vědomí, které jsem zdědila.
Taky mám radost z toho, že už to bude skoro půl roku, co jsem si naposled koupila cigarety. Že mám podivné chutě na sladké v divné hodiny to už je věc jiná.
Nicméně moje plíce jsou pořád kaput.
Nejvíc se socializuju přes facebook. Ale asi s tím přestanu protože 'Arguing on the Internet is like running at the Olympic Games for mentally challenged.Even if you win, you stay retarded.' Takže přestávám se vyjadřovat ke všemu, co se mě bezprostředně netýká.
Strávila jsem přes půl dne sledováním Masterchefa US - aneb co všechno udělám proto, abych se vyhla učení.
A mám svojí vlastní virtuální Zoo. Jsem na levelu 15 a právě jsem si pořídila dva bílé králíčky za deset tisíc a záhon květin. Kdyby vás to třeba zajímalo.
Taky se dívám na filmy. Co mě šokovalo? Slez se stromu ( nemám ráda nahaté lidi ) Co mě příjemně naladilo? Zakázané ovoce ( další náboženská tématika a jedna velice pěkná finská herečka ) Co mě nadchlo? G:MT Greenwich mean time ( řadí se mezi Acid House a Human Traffic, z nich je rozhodně nejlepší. Někdo do skupiny podobných filmů počítá ještě Trainspotting, s tím nesouhlasím, ten je prostě o deset tříd výš ) Co mě rozesmálo? ( ale nemělo ) Muž ve stínu. Film parádní, z takové blbiny vycucal Polanski maximum, ale ta funny part je moment, kdy si Ewan v pohodě přes Google vyhledá agenty CIA a oficiální stránky dodavatelů zbraní pro Ameriku. A nenalhávejte mi, že se na letiště v dnešní době propašuje chlapík s puškou pomalu delší než je von sám a nikdo si ho nevšimne. A ten přehnanej déšt byl taky ... přehnanej. Taky jsem viděla Kukyho a překvapilo mě, že se mi to líbilo.
No a na závěr. Dostat se do kina na Norské dřevo je zdá se nemožné. Hrají to vždycky až od osmi = nemám se jak dostat domů. Nenapadlo mě nic lepšího než si to stáhnout. Ale titulky přirozeně ještě nejsou.

Dál mě udivuje s jakým nezájmem myslím na budoucnost v rámci dalšího vzdělání. ( Po týdnu pořád není potvrzená platba v Plzni a na fildě UK maj asi prázdniny nebo se jim nelíbil můj prasopis tak tu přihlášku vyhodili ) A naopak, jak strašně prožívám každou zveřejněnou kapelu na kdejakém festivalu. Fakt. Nevím co se mnou bude a je mi to jedno, hlavně že v létě pojedu na festival. Zatim je to fuck off, ikdyž bych o vačnatce nerada přišla. Myslím, že přijedou Coldplay. Což doopravdy nechci. Já chci The Strokes. A někdo by měl přestat vypouštět ty bludy o Foo Fighters. Loni se přiznali že na ně nemají a je krize a určitě se sem nepotáhnou z UK a pak se nepotáhnou zas do Portugalska a víteco, já je tu prostě nechci a basta! Zato chci MGMT protože oni sice nesnášejí zpívat Kids, ale já to snesu velice dobře. ( Jak jste již pochopili, nabyla jsem dojmu že jsem středem vesmíru ) Taky chci Foals. Hurts ( protože jsou vyprodaní ) Crystal Castles ( protože JÁ jsem je neviděla ) Chci Franz Ferdinand. Chci Justice ( protože sex, drugs & Justice ) Animal Collective protože zvířátka jsou fajn. Sexy sushi jako náhradu za CC protože zpívají francouzsky. Salem protože jsme všichni ve skrytu duše hipsteři ... a Lady Gagu protože jí všichni ve skrytu duše milujem.

To by bylo pro dnešek asi tak všechno.
Pardón!

3 komentáře:

  1. Ách, pohoda, kdybys slyšela, co si kvůli tomu vyslechnu doma... :D Někdy mám pocit, že asi nebudu dědit.

    Hele s těma vůněma to mám úplně stejný. Jsem schopná dostat záchvat paniky na ulici, když má náhodný kolemjdoucí stejnou vůni jako někdo kdysi. A když si ráno na sebe cáknu Embrace, mám pocit, že je loňskej červen, jsem v Paříži se Stínem a nic se neposralo.

    A kvůli tomu svýmu nezájmu se nestresuj. Já myslím, že to je dobře, víš, protože kdybys na to furt myslela, bylo by to jenom horší.

    OdpovědětVymazat
  2. K.? A je to ten stejný K. jako v Zámku? Tam se mi jako zeměměřič totiž velice zamlouval, i když jsem si ho celou tu dobu (knihu) představovala jako mého kámoše (?) K. a tiše jsem záviděla Frídě.
    Jo, já bych těch kapel taky chtěla... Jako skromný člověk si však vystačím s francouzkou jazzovou kapelou v jenom místním zapadlém klubu.

    OdpovědětVymazat
  3. Zámek jsem nečetla, ale určitě to není stejný K. V Procesu je to Josef. K v Zámku už jen K. těžko říct jestli tím Kafka myslel sám sebe nebo je to náhoda :D

    OdpovědětVymazat