Helter-skelter

Včera jsem viděla pásku se známkama a byla jsem amazed. Nemám tušení co se se mnou letos stalo. Možná se ve mně našel i kousek zadostiučinění když jsem viděla ten tátovo pyšnej výraz a na chvíli to do sebe všechno zapadalo.
Jenže věci do sebe zapadají výždycky jenom chvíli a to nemluvím o dnešním zkoušení z bižule.
Dokonce je svět tak na hovno, že jsem schopná si celej den zpívat nějakou písničku od Hany Montany. No a co. Stejně je to každýmu jedno. Při fyzice si stejně lidi kreslí kuřata, hrajou piškvorky, čtou všechno, jen né fyziku, spí nebo poslouchají mp3.

A ve vaně mě napadlo, že sou to všichni kreténi.

Nesnáším pátek, sice jsem strávila pár hodin v dobré společnosti, jenže pořád existuje lepší alternativa strávených hodin a někdy by bylo lepší prostě trávit volnej čas jenom učením. Protože tenhle tejden byl úplně volnej a já měla sice spoustu času to v sobě s konečnou platností nějak vyřešit, ALE ...
Možná nejsem schopná nějaký stanovisko utvořit protože jsem bezpáteřní blbeček, co nedokáže mít svůj názor. Aleluja, možná z toho zešílím až do jedniček na vysvědčení. ( vtip )
TEĎ  momentálně se mi stejně nic psát nechce. Všechno je pořád dokola jenom o jednom a tom samém. A na to už mi všechna slova došla. Snad jenom ...  

Nedokážu přenést přes srdce, že ona má to, co já nikdy mít nebudu