I laugh until my head goes off

Nechápu jak může člověk za 4 dny tak zlenivět. 

Navíc jsem ani nestihla všechny ty filmy.

Překvapila jsem sama sebe jak dobrý se mi zdál film plný mimozemšťanů.

Někdy se mi hrozně chce umřít, třeba jako právě teď protože "Leny tell me something about traveling by train." Kdo vymyslel tak blbý konverzační téma? I have no idea 

Ani toho Murakamiho jsem nedočetla. Pořád stagnuju někde mezi Je to skvělý a Je to divný. A bojim se jak to skončí.

A taky stagnuju u Franz Ferdinand a ikdyž už jsem měla šťastnější chvilku svého mozku kdy jsem to přepla na svůj post-hardcore ... Jenže se cosi děje protože ikdyž jsem byla chvilkově nadšená, po delší době už ve mně nic nezůstalo. Už prostě neumím poslouchat zlé věci a mít z nich zlou radost. A nejdivnější je, že za to nemůžu tak úplně sama. / Protože kdyby to byl jeden z těch hudebníků co mi přijdou všichni děsně stejní. Mají dlouhé vlasy, potetované tělo, šmeksi nohy a neuvěřitelně podivný hlas. Chtěla sem říct, že by se nestalo / Možná je ještě málo vhodná doba, ale nějak si nedovedu svoje bytí představit bez téhle součástky. Ikdyž je to naprostá blbost. Jenom nechci mít pocit, že se ze mě něco stává a že se to ze mě stává jenom kvůli momentálnímu výletu mé náklonosti do slepé uličky.

Světlým bodem jsou Enter Shikari

A tmavým bodem je ten jejich lednový koncert

Protože zasraná Praha ×.×

Jo, já vim že v Africe umíraji děti hlady a nemají pitnou vodu.

Taky vím že nám ubývá pralesů

a že jsme slepá vývojová větev, protože jsme tak nedokonalí že ani nemá cenu se nějak přetvářet. Navíc jsme tu jenom pár tisíc let. Taky vím, že z hlediska existenčna nemají moje problémy prostě žádnou váhu. Ale stejně je ten svět taková nuda, že se nemám čím jiným zabývat ...