Nepíšu



Protože konec dubna  a květen byl strašně hektický. Mám dvě práce protože jsem očividně masochista a prostě nedokážu v té původní skončit ze dne na den.

Obě práce jsou ale vlastně docela na hovno. A já bych se chtěla vrátit do dob, kdy jsem měla 4 měsíce prázdniny a vůbec o nic se nestarala

S 11 pracovními dny vkuse se těžko nechává prostor pro nějaký sociální život.
Ale ozval se mi Brit, po půl ročním mlčením
Že mě chce vidět
A tak jsme se viděli, a odpustili si, a dlouze se na sebe dívali v nejlepším letním dešti, a strašně dlouho se pak objímali, a svět byl chvíli v pořádku
Než mi řekl, že se ale na prázdniny vrací domů
Ale ještě jsme si před jeho odletem slíbili Spalovače Mrtvol


Všechny problémy posledních měsíců mají jedno společné
Penis

Jako když jsme jedné né úplně teplé noci u Křivoklátu seděli kolem ohně, po nejlepších dvou hodinách sezení na skále a pozorování toho ticha před námi, a já potřebovala být sama a tys tam byl a přebýval
// To byl jinak nejlepší víkend za celou tu dobu, jen jsme ležely v trávě a předčítaly si Baudelaira a Máchu a Hesse a pily horkou medovinu a rozebíraly náš masochismus

Druhý problém s penisem se objevil na konci dubna a mě už hrozně unavuje být iracionální a emocionální a nestabilní a tak vůbec úplně na houby

// A tak jsme spolu šly tentokrát na skály do Divoké Šárky, a opět rozebíraly náš masochismus, a procházely se bosé v potoce a trhaly třešně (v Praze? Chápete to, v Praze rostou třešně?) a sbíraly bezové kvítí

Mezitím taky kvetly šeříky a mně bylo dobře
Než mi začalo být špatně

A teď čekám. Až se všechno vyřeší samo
Všichni ignorují mojí diplomku a zatím to vypadá, že to do konce června nestihnu a přestanu studovat a budu muset být úplně dospělá a nechci
Což je naprd a nefér protože mám jinak všechno splněno, dokonce mám jedničku z francouzštiny (nevímjak)
Taky to snižuje motivaci se učit na zítřejší jedinou zkoušku. Ale bylo by fakt naprd, kdybych tuhle poslední zkoušku mého života (státnice nepočítaje) nedala
Ale jsem TAK moc roztěkaná a myšlenkami někde/u někoho úplně jiného, že by mě to ani nepřekvapilo

Velmi křehká lehkost bytí
Ale celkově mi tohle období přijde krásné
Hodně smířlivé a objímací
A zase vedu s různými lidmi konverzace dlouho do noci
Někdy v oparu kouřového dýmu, jindy v prázdné hospodě v pondělí ráno a nejčastěji teď se zpívajícími ptáky za okny
Ještě lepší bude, až budeme ty zpívající ptáky poslouchat společně, v objetí
A až si budu moct konečně s Foals zazpívat

I (finally) left the horror here
For good
Hopefully