pátek 13. února 2015

In the land of gods and monsters

Otevřít oči
Vstát
Nasnídat se
Vlézt zpátky do postele
Číst
Zírat do zdi nad sebou, vedle sebe, naproti sobě
Zírat z okna
Kakao. Po skoro půl roce z kravského mléka
Protože motivace na bodě nula, protože...
celý můj dokonalý po-státnicový růžovoučký obláček se rozplynul

Nikdo nechápe, že nejsem nešťastná
Že jsem jenom apatická
znechucená
všude kolem jenom beznaděj a prázdno
strach

Posledních pár dní psychického pekla
Vrací se mi úzkosti, tepová frekvence vyšší než po půl hodině běhu, do spánků mi někdo klepe kladívkem, slyším svoje srdce, nemůžu a nechci dýchat, mžitky před očima a v mysli úplně prázdno
Řešení: složit se na zem a nabrat dech
Původ: neznámý

Strašidla
Jsem nemocná a nejsem jediná
Je jedna ráno, ujela mi noční tramvaj
Jsou dvě ráno, ujela mi noční tramvaj
Jsou tři ráno, rezignuju na noční tramvaje
Sdílená sebedestrukce
Ve čtyři ráno nemůžete očekávat nic jiného, než že je v hospodě depresivní nálada - polovina osazenstva brečí a polovina zoufá nad svým životem

Morální kocovina
Spánek, který se rozpadl do několika nesourodých segmentů
Když zrovna neumírám, tak umírají druzí

Etika nebo metafyzika
Celý to umírání nějak nedává smysl

Back to basics
Vracím se tam, kde to všechno začalo
To-read list okupuje Nietzsche, Sartre, Hesse, Kafka a Baudelaire
Chci zas najít sama sebe tam, kde jsem se ztratila

Dřív jsem byla celkem ráda za své studijní výsledky
Dneska už je mi to všechno jedno
Apatie na všech frontách
Studuju z nutnosti
Z nudy
Ze strachu, že nenajdu práci
Vlastně jsem jenom hrozný srab
Ve všem

Back to basics podruhé
Žlutá Camelka na balkoně, v zimě, jak když mi bylo sladkých 17
Co na tom, že se mi z toho pak motá hlava a je mi zle
Sebedestrukce na všech frontách

Úplně nejhorší na tom je vědomí, že mi nikdo nepomůže
Že jediný lék jsem já sama
Že stačí zase začít žít

Úzkosti na mě číhají úplně všude
Prostě jedu tramvají, moje mysl jen na chvíli zabloudí a problém je na světě
A tak jenom utíkám a utíkám a mezitím se snažím žít

V pondělí začíná další semestr
A já bych si ze všeho nejradši pokecala s Jimem, Oscarem, Kurtem, Ianem
Se všemi těmi imaginárními kamarády, které jsem kdysi měla
Chci aby mi Sigmund vysvětlil, proč se tak strašně nemám ráda
Chci aby mi Brian zas zpíval že jsem jen tragické plýtvání kůží, omyl Boha
Chci aby teď hned přijel Zub, pohladil mě po vlasech a řekl mi, že mě tenkrát měl rád
Že zas bude mojí berličkou, o kterou se budu moct opřít
Protože dno je dobrý na to, aby sis ho prohlíd...

... ne se na něm válel už tři měsíce vkuse

/terapie psaním pomáhá, dočasně/

2 komentáře:

  1. ach, jak tak na to koukám, chci do hospody ve čtyři ráno. mám matnej pocit, že bych zapadla.

    aspoň si to dno prohlídneš pořádně. do zásoby.

    OdpovědětVymazat
  2. Achjo, kdy tohle skončí!
    Snad brzy. Tohleto sebedrásání je zničující.
    Sebedestruktivní program je sice někdy fajn, ale kup si kávu a jdi se projít do skorojara! ;)

    OdpovědětVymazat