Jak jsem dobrovolně zabloudila na Olšanských hřbitovech

Kvalita článku bude asi silně ovlivněna tím, že mám asi ještě pořád kocovinu
Takovýty narychlo naplánovaný akce jsou nejlepší, takže když kamarádce selhalo rande v Praze tak jsem jí samozřejmě musela vysvobodit od depresivního popíjení a pojídání brambůrků.
Jela jsem popíjet a žrát brambůrky taky
Ale protože furt frfňám, že znám Prahu hrozně málo, naplánovala jsem si odpoledne hřbitov-Kafka-IKEA

Olšanský hřbitovy, konkrétně teda ten nový židovský hřbitov jsou boží. Nevím jak moc je to morbidní a divný a vopravdicky romantický, ale prostě se mi tam líbilo. Je tam svatej klid, popadaný listí už teď v srpnu, břečťanovej koberec a hrobky v hebrejštině. Procházela jsem se tam a byla fakt celkem pozitivně naladěná /Takovej ten stav "jsem ráda na světě, tohle je nádherný"/ Dovedu si celkem dobře představit, v čem bych jednou chtěla bejt pohřbená. Má to samozřejmě jeden háček, nejsem Židovka.
Joa ten hrob Franze Kafky byl oproti ostatním dost... ošklivej?!
Pro jistotu jsem se zašla podívat ještě na tu nežidovskou část. Bylo to menší romantický plesání mýho srdce, ale občas dost creepy. Nemám prostě ráda /a je jedno že jsou ty hrobky starý stovku let minimálně/ hrobky, který jsou rozkopaný, otevřený a takový který maj v místě kdy očekáváte rakev díru. Můj úžasnej mozek dokáže tak akorát myslet na to, kde na něj vyskočí uhnívající kus mrtvoly.
Nicméně jsem ještě hledala hrob Erbena, který jsem nenašla a ztratila se někde mezi hřbitovem III a IV, vzhledem k tomu, že už jsem byla romanticky naladěná ažaž jsem se na Erbena vyprdla a šla radši hledat jak odtud rychle zmizet. Taky tam bylo docela chladno a měla jsem hlad.

Kafkovu sochu jsem vynechala s tím, že tam třeba zajdeme dneska. Jasně, to mi mohlo být předem jasný, že mi bude špatně a nebudu toho schopná. Tak příště!
IKEA je nejhorší obchod na světě. Prodávají tam miliony věcí, který člověk k životu vůbec nepotřebuje, ale z nějakýho nevysvětlitelnýho důvodu je prostě musí mít. Takže mám další plechový krabičky do sbírky, pixly na jídlo, pořadače, svíčky /kdy jsem si sakra naposled zapálila svíčku?/ a samozřejmě zázvorový sušenky a hořkou čokoládu. Jediným štěstím je, že na Zličíně nemají oddíl papírnictví protože to by moje peněženka asi plakala.

Večer jsme se sešly s M. dojely na Strahov /tu cestu Anděl-Strahov už znám skoro nazpaměť/, jedly a pily jedno víno, moc dobrej muškát a když nám došlo a my byly připitý, dostaly jsme chuť na další víno. Tak jsme si pro změnu koupily neuvěřitelně hnusný víno v místní kolejní sámošce. Ale moje teorie, že každý víno je po půlce flašky dobrý se opět potvrdila. A v tomhle stavu jsme se vydaly za nočním pražským životem. Z Petřína jsme jely poslední lanovkou a asi by to bylo děsně super, kdybych nebyla už v takovým stavu, kdy si to moc nepamatuju.

Na Václaváku jsem byla upozorněna, ať nenavazuju oční kontakt s černochy protože tam prodávají drogy a děvky, případně tam stojí a čekají, kterou znásilní dneska. Vítej v hlavním městě! Události z Nebe mám trochu pomíchaný. Vím, že pijeme cosmopolitany, který jsou šíleně kyselý, vím, že pijeme nějaký hnusný, silný vodky, vím, že se tam objevil F., který tam s námi /respektive s M./ strávil většinu večera a v ten moment jsem se zas dostala do své forever alone nálady. Ze které mě vytrhl pan nevímkdo. Ani si vlastně nevybavuju, jestli se mi před tím, než mi chtěl strkat jazyk do krku, představil. Pokládal mi neuvěřitelně stupidní dotazy, na které jsem samozřejmě ve své totální opilosti odpovídala. Ne vždycky pravdivě. Ovšem s otázkou jestli nechci zkusit anál mě začal trochu /víc/ obtěžovat svou přítomností. A pak byl problém se ho zbavit. Pořád mi sahal na vlasy, což je věc, kterou ze všeho nejvíc na světě nesnášim, když mi někdo sahá na hlavu. Lepil se na mě, přičemž se mi asi snažil dát důrazně najevo, že mu stojí a že přece nemusim spát u kamarádky, že můžu jet spát na Vyšehrad a můžem zasexovat /co je to doprdele vůbec za slovo?/
Byly skoro 4 ráno, já ho měla plný zuby /skoro doslova :D/ Samozřejmě jsem mu musela dát svoje číslo protože "ale pochop mě, já za tebou klidně přijedu do Plzně to neni problém" abych mohla vůbec odejít.
Jela jsem pražským taxíkem a děsně mě bavilo zírat na tu tabulku, jak nám tam hezky naskakujou čísílka kolik budem platit. Nevím jak jsme se vyplahočily do pátého patra, musely jsme vzbudit chudáka vrátného, aby nám otevřel dveře, musela jsem ignorovat svůj stále zvonící telefon, usnula jsem v kalhotách, ale hlavně že jsem se zvládla odlíčit, což nedělám ani za střízliva a všimla jsem si, že venku svítá.
V 8 ráno nás probudili dělníci protože neni nic lepšího než když vás probudí zvuky kladiva.
Hlavu jsem si chtěla useknout jak mě bolela a poprvý za x akcí jsem zvracela protože si nedam říct a na totálně překyselenej žaludek si dávam pomerančovej džus. Jako léčbu jsme zvolily česnečku a smaženej hermelín, dokonce jsem ani nepřišla na mizinu a bylo mi sice ještě hůř, ale uklidňovala jsem se, že s jídlem v žaludku ta kocovina odejde určitě dřív.
Ve vlaku jsem opět musela ignorovat svůj telefon a kupodivu se mi fakt udělalo dobře. Což je paradoxní. Zatímco v autech a autobuse se mi dělá zle, tak ve vlaku, ikdyž je mi zle, se mi najednou udělá dobře XD
Teď tu tak sedím a přemýšlím, že jsem na toho divnýho člověka musela asi udělat dojem, když mi volal i dneska, tudíž pravděpodobně za střízliva. Smůla je, že je to divná existence. Očividně přitahuju jen samý divný existence, což je možná tím, jak moc divná jsem já sama.
Vlastně si teď vybavuju ten úsek kdy mi říká, že jsem neuvěřitelně zajímavá, že mě absolutně nechápe. To beru jako kompliment roku.

A nutně potřebuju Demiana od Hesse. Kromě toho, že jsem se začetla znova do Stepního Vlka jsem si totiž přečetla zadní stranu obalu a myslím, že se mi to bude líbit. Viz "Jeden z nejvýznačnějších románů nositele Nobelovy ceny za literaturu vznikl pod vlivem psychoanalýzy, Nietzscheho myšlenek a východní filosofie. Výjimečný text o složitém hledání sebe sama, o rozpolcenosti vlastního Já..."

A little party never killed nobody, right?

V pátek slavíme narozeniny. A v místním klubu maj na akci vodku s friscem. Vařim si hrnec česnečky předem. A taky rovnou naložim nějakej pořádnej flák masa. Kocovina si ani neškrtne!