Nevim.
Pořád ještě.
Letní (jasně, protože přece léto začíná 21. června) semestr je zlej, ošklivej, fuj atakdále.
Prezentace everywhere
Učím se s prezi.com (jako super, ale než se s tim člověk naučí manipulovat)
baterka na noťasu na mě sere a nevydrží už ani hodinu
francouzština nakonec neni takový zlo protože máme hrozně příjemnou paní učitelku. A nějaká právnička (voni ty plzeňský právníci fakt chodí do školy!!?) mi řekla, že mi závidí moje francouzské eR. To je asi největší poklona na světě.
Vracim se k Muse, objevuju the Black Keys (pozdě, ale přece), miluju Placebo, končim s Joy Division (do dalšího sebetrýznivýho období)
Po milionu let se dívám na Control. Achjo.
Nečtu.
Nespim.
Nepíšu eseje.
Nedělám úkoly.
Piju kurevsky sladký moldavský víno ve dvě odpoledne.
A kafe.
Koukám na spící dítě a pořád nemám ráda kojence.
Ve 23:08 jsem začala psát esej, která se měla odevzdat ve 24:00, stihla jsem to poslat ve 23:34, Yay me.
Bylo mi řečeno, že na navrhování vlastních témat už je dost pozdě a že mě taky můžou poslat do prdele (bakalářka)
V pohodě
Vůbec teď neni motivace dělat cokoliv na bodu mrazu, ještě jí zaledujte o něco víc
I need to love
I don't need to love
Who knows what I need
Neither do I
Taky se vám občas stane, že sedíte s kamarády někde a zničehonic vás napadne, jak je vlastně vůbec nemáte rádi nebo jsem divná svině jenom já?!
Protože prostě, no, to nemá cenu
Už never ever asi nenajdu někoho, kdo by mi stoprocentně rozuměl a tak (To je tak super, když zprzníte češtinu i angličtinu v jedný větě, double zápor! yay!)
Měla bych se do státnic naučit vyjadřovat protože to byl zas fail na semináři. Prostě. Já vim co chci říct, ale říct to nedokážu. Cestou ven se mi ty slova divně popletou a zpřeházej a pak to nedává smysl.
Proč já vůbec studuju vysokou školu
Měla jsem s rodiči divnej rozhovor typu počítejte s tím, že se mě ještě dlouho nezbavíte protože škola mi možná relativně jde, ale práci si nikdy v životě nenajdu. Rodiče mě uklidňujou, že to se časem spraví
Taky jsem se dozvěděla, že exekutoři nám můžou vzít slepice, ale psa ne. Tak si říkam, že ty slepice bych jim i obětovala. Lepší než když vám seberou lednici. (Muminky pracovní deformace, že se bavíme o takovejch věcech)
Jsem strašně hodná, našla jsem cizí občanku, tak jsem jí odevzdala na policii
Moc přemejšlim
Moc přemejšlim nad úplnýma hovnama
Ámen
Jo, taky nechápu, proč se tomu říká letní semestr, když je zima jak v Rusku.
OdpovědětVymazatTak to já zas čtu, spím a snažím se pilně studovat. Asi jsem se uhodila někde do hlavy.
Já se "přátelům" vzdaluju. A to tak, že teď už jsou to jen "bývalí spolužáci" nebo "spolubydlící". Nevermind, mám ještě ty blogový, což mě nesmírně těší a tak. Relativně by se dalo říct, že jsem šťastná...
To já zas měla divnej rozhovor typu: "To mám studovat něco co mě nebaví?" (Haha, následně: "Tak se na to vykašli, jeď domů a najdi si práci.")
Jinak k tvému komentáři u mě:
To, že nerada riskuješ - jo, řekla bych, že to trochu Račí bude. ;D
A to s těma příjmačkama je dobrej nápad. Ale ono by to bylo docela vtipný, jestli bych šla zas do prváku, na to samý a dělala jenom tu geologii třeba. :D
A bylo to na průměr - asi. Teda, mám pocit, že brali fakt každýho (protože jinak si neumím vysvětlit, jak mě mohli s těma známkama vzít :D).
Víš, co se říká? Když najdeš něčí občanku, máš pak 43 let štěstí:D
OdpovědětVymazatFakt? Tak to je super :D
Vymazat