Sweet Nothing

Ahoj,
dlouho jsme se neviděli

V rámci prokrastinace mám potřebu napsat nějaký článek, ikdyž bude pravděpodobně o ničem. Jako fakt číslo jedna musím uznat, že rok 2012 mě hrozně změnil. A jako asi k lepšímu nebo se alespoň líp cítím.
Mohla bych teď někde fňukat v koutě, že to zas nevyšlo, ale mně už je to asi i jedno. Tak jsme si spolu užili hezkej čas a teď zas pudem každej svojí cestou.
Přes Vánoce jsem hodně času trávila v čajovně a bylo to fajn, taková alkoholová očista a očista od Plzně a spolubydlení na koleji (protože už jsem fakt začínala mít ponorku a štvaly mě i takový blbosti jako že je v koupelně závěs na jiný straně než normálně).
A taky jsem ještě nedostudovala a už se koukám po dalších možnostech studia. To není normální. Chtěla bych zůstat na ZČU /protože Praha, haha, na tu pořád nemám/ a nejlépe na fildě. Je tu taková krásná věc - jazyky pro komerční praxi v kombinaci AJ-FJ, ale to bych nejdřív musela umět tu francouzštinu o něco líp než když umím pozdravit a představit se. A vůbec, co si to namlouvám, že někdy odstátnicuju? :D Se svojí znalostí OSN a jinejch mezinárodních sra... organizací.
Taky jsem si založila ask.fm a po výtečných dotazech na můj sexuální život se tam znenadání ocitnul T. (jinej T. než ten z článků :D) a začal se mě - anonymně, ale zcela nápadně - ptát na fakt divný věci, ze kterejch se dá vyvodit jenom jeden závěr - ten chlap má problém když loví po netu o deset let mladší holky.

Psala jsem si zápisky z cest protože jsem si do Plzně nebrala noťas. Byl to fakt výživnej víkend a výživná zkouška. Ale bože, ona se smilovala! Dala nám tam polovinu otázek co už byly na předtermínu. To jsem tak moc nečekala, že jsem je vyškrtla a pořádně se je neučila, ale co už, mám to.

Sobota
Jsem idiot. Stojím na nádraží, že si dobiju kartičku na městskou. Půl hodiny to tam nastavuju, kliknu zaplatit, vložim kartu a... a? Zapomenu pin. Panikařim. Pak si uvědomuju,že je teprve pátýho a mně to díkybohu platí do pátýho. Jedu na kolej s tím, že to zaplatím v neděli, to už si možná vzpomenu nebo budu v neděli jenom na koleji a učit se.
Později toho dne si vzpomínám. Jedu do Tesca. Pro jídlo. Odjíždím s taškou oblečení. Slevy jsou ospravedlněním všeho, ikdyž je to sleva dvacet korun. Přeci to stojí jenom 80 korun a má to puntíky. A tohle, to stojí 92 korun, to taky chci a taky to má puntíky.
Kupuju si v mekáči hranolky. Nesnášim mekáč a nejim v něm. Většinou. Prostě mám chuť na hranolky. Neměla jsem je už pár měsíců, navíc tam maji wi-fi. Jsou strašně přesolený. Zapíjim to Friscem.
Vracím se na kolej, odhodlaná se učit aspoň do desíti. V půl devátý usnu a zdaj se mi fakt divný sny. V jednom z nich má L. přítelkyni a já na něj žárlím a pak mu navrhuju, ať si v pokoji udělá bowlingovou dráhu protože má fakt dlouhej pokoj. Pak všichni sedíme v hospodě a on mě má rád. Taky jdu s lidma z gymplu, který ale vlastně neznám. Chodíme na základní školu a přijde nám to fakt směšný, že jsme po střední skončili na základce místo na vysoký. WTF?! Pak jedu výtahem. Do -3 patra. Hnusná garáž, ve který v americkejch filmech vždycky někoho zabijou. Jedu do desátýho patra. Chodíme s I. po kluzkejch skleněnejch vzdušnejch chodnících. I. uklouzne a málem spadne. Když totiž něco spadne, přestane to existovat. Prostě vás to úplně vymaže z historie. Pomáhám jí zpátky nahoru. Creepy.

Neděle
Jdu si dobít kartu - pokus číslo dvě. Automat mimo provoz. Fuck you! Trafiky zavřený, kupuju si sms jízdenku. Sms jízdenka nikde. Radši vystupuju z tramvaje. O mnoho zastávek dřív než potřebuju. Jedu další tramvají, lístek kupuju u řidičky za nekřesťanskejch třicet korun. Dojedu do centra. Hledám dobíjecí automat. Na netu jich maji vypsanej milion, ale nikde nic. Až na nádraží. Jsem nasraná, mám podpatky, musím jít pěšky. Asi tak pět metrů od nádraží mi přijde sms jízdenka, která platí ještě tři minuty. Double fuck you! další dvacka v háji. Stojim. Z hluboka dýchám. Dobiju si městskou. Jedu (ano, jedu!) se uklidnit do nákupního centra. Kupuju si boty. Vypadaj sice skoro stejně jako ty, co už mám, ale maj na sobě dokonce dvě samolepky sleva 50%. Z 800 na 200,- neber to. Poslední kus a zrovna moje velikost.
Vaše záliba v puntících přeroste v závislost, když si koupíte sponky do vlasů s puntíkama. Ikdyž jste sponky nikdy v životě nenosili. Tak aspoň začnu žejo. Odolám Levným knihám, ale už neodolám HáeMku. Konečně si ale kupuju něco praktickýho. Přemýšlím v kabince nad velikostma. Jak je možný, že dneska šijou všechny věci tak divně, že jednou je mi ta samá velikost velká a jindy se do ní ani nevlezu?!
Jakože se učíte. Poznámky vám ze stolu sjedou do louže.
Může tenhle posranej víkend bejt ještě horší??!!
Haha, přijedete zpátky na kolej a tam spolubydlící. Která jde spát v osm. Do desíti se učíte a pak jdete teda jako taky spát. Usínám někdy po půl jedný protože Fuck you brain!

Pondělí
Zkouška příjemně překvapila. Oběd v menze. Kafe a malinovej cheescake v Crossu. Sedíme tam asi dvě hodiny. I. dostane náladu na nakupování. Jedem do Tesca. Další puntíkovaná košile (kterou mi chce sebrat mum). Šaty. Boží (haha, puntíkovaný) šaty. Maji je tam patery a všechno stejná velikost - ta o jednu menší než potřebujete. Ale stejně si je jdu zkusit. Vypadam v nich jak kulturistka bez hrudníku. Jenže je pak ze sebe nemůžu dostat protože se někde zasekly. Ok, mam moc chlapecký ramena. Věci s rukávkama příště nikdy. Po dlouhém boji jsem je ze sebe dostala.
Večer indická s děvčaty. Sranda. Potom čajovna. Wi-fi. Výsledky zkoušky - done. Ten moment, kdy vám dojde, že jste vlastně v polovině studia. Scary as shit.
Bolí mě nohy. Ty nový boty jsou sice ňuňu, ale po celym dni tlačí jak debil.
Spim. Spolubydlící už je zas pryč. Spim dlouho, nerušeně a nepamatuju si žádný sny

Úterý
Čtu. Konečně. Dva liangy rýžového vína. Musela jsem to dočíst. Zajímavá čínská literatura o muži, co se živí prodejem své vlastní krve. Bolí mě záda. Nechce se mi do Evropský unie. Je to poslední zkouška. Poslední zkouška, lol. Většině lidí zkouškový teprv začíná a mně už zas končí. Ale stejně jí nedam a půjdu na ústní a to bude ponižující jak kráva. Jako sorry, ale fakt nevim. Monetaristi? Fond soudržnosti? MacSharryho reforma? Hahaha.
Ale uvidíme, třeba budu mít přesně 15,5 bodu nutnejch na trojku.
Třeba.