And when we bleed we bleed the same

Občas si říkám, že tak krásná hudba by se měla zakázat. Prostě neni normální, když je něco tak dokonalýho, až vás to rozbrečí. Ano, zahráli mi Map of the Problematique. Nečekaně, jako druhou respektive třetí věc. Podle předchozích playlistů jsem to fakt nečekala. A prostě jsem hned na začátku koncertu měla slzy v očích a hrozně hysterickej záchvat.

Zbytek koncertu už jsem se jenom vznášela na obláčku.

Bylo to asi tak miliardakrát lepší než na Rfp. Teda, prostě obojí mělo svoje kouzlo. Na RfP jsem je viděla z první řady, měla jsem je 'na dotek', ale zas mi ušla všechna ta světelná šou. A v O2 to bylo přesně naopak. A sakra bylo to boží! Ta pyramida, lítající sem a tam, jak se jí zrovna zachtělo, jak se potom snesla a sestavila na pódiu, když probíhal přídavek číslo jedna. A sice nedali ani New Born, ani Bliss, ale sakra na Map of the Problematique čekám celej svůj život. 

A kupodivu mě příjemně překvapily i ty songy z The 2nd law, naživo zní mnohem líp než na albu a třeba Madness, kterou fakt jako nemusím... byla úžasná spolu s promítáním. Koupila jsem si tašku protože triko je too mainstream a taky jsem u sebe víc než dvě stovky ani neměla. Jenom mě sere, že přes 'hlavně si nezapomenout brejle' jsme si brejle samozřejmě zapomněla. Ale Matt svítil do dálky oblečkem a Chris má svítíci kytaru a Dom byl osvětlenej vesměs neustále.

Tak no.

Miluju Prahu.

Zjistila jsem, že židovský hřbitov, kam se už roky chci podívat, se nalézá někde cestou z Anděla na Strahov a Strahovský koleje jsou fakt to nejhnusnější, co jsem za svůj studentský život zatím viděla. Ale byly mi na ten jeden den azylem navíc M. to tam má ještě docela zařízené podle sebe, takže oukej.

Když jsem se o půlnoci šťastná a nešťastná zároveň dopravila před stadion, ještě jsem chvilku zírala na noční Prahu, než se ke mně ten bezdomovec se psem začal podezeřele přibližovat.

Asi se tam v blízké době vrátím. 

Samozřejmě jsem byla zas na chvíli rozladěná, že kdybych byla chytřejší a pracovitější tak jsem tam mohla studovat a bla bla bla, ale abych pravdu řekla, stejně bych na Prahu neměla peníze. A hodina cesty Studentem je v pohodě. 

Miluju Prahu.

Taky jsem byla v Plzni na předvolební debatě kandidátů na prezidenta, Karel neusnul, pak jsem byla v čajovně na borůvkový vodnici (boží!), dala si kebab (protože tenhle tejden žiju fakt zdravě, včera jsem za celej den snědla jenom kuře ve sladkokyselý omáčce a čokoládu), úplně strašně moc posrala práce do školy, psychicky se zhroutila a pak jsem si řekla, že na to seru, že přece ve čtvrtek jedu na Muse.

A teď fakt nevím, jak se zas vrátit k normálnímu životu protože to prostě... nejde... 

Tak moc to bylo dobrý.

(Myslim, že Madness včerejšek dokonale vystihuje)

A pokud máte hodinu a půl času, nějakej skvělej člověk nahrál celej koncert, v HD, na youtube

http://www.youtube.com/watch?v=yQLnuWzqBac